Česko upravilo své plány pro věčnost. Úložiště radioaktivního odpadu bude hotové dřív, ale mnohem dražší

Vyšlo: 23. 06. 2025

Firmy jsou zvyklé plánovat v krátko-, středně- a dlouhodobém horizontu. Plánovacím horizontem Lukáše Vondrovice je věčnost. V kanceláři ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poblíž Masarykova nádraží v Praze visí tabulka s poločasem rozpadu prvků, které jsou pro práci jím řízené instituce relevantní. Ta je zakončená thoriem 232 s 14 miliardami let. „Důležitější je pro nás ale třeba chlor 36,“ říká Vondrovic. Poločas rozpadu 36Cl je „pouhých“ 301 tisíc let.

V těchto časových dimenzích představu je 15 let jen těžko zaznamenanou chviličku pro jaderné plány České republiky jde vša o významné období. A právě o tolik dříve by v Česku mělo zahájit provoz hlubinné úložišt vysoce radioaktivního odpadu, tedy zařízení kterým zatím žádná země na světě nedisponuje, a pouze Finsko je krátce před oficiální zprovozněním. Vyplývá to z nové koncepce nakládání s radioaktivními odpady, ktero již vzala na vědomí vláda a na přelomu rok by ji měla definitivně schválit. Starší verze z roku 2019 počítala s dokončením úložišt v roce 2065, nový dokument stanovuje termín na rok 2050.

Mění se však i odhad nákladů. Jaderný od pad, demontáž odstavených elektráren a dalš následky jaderné energetiky mají Česko vyjí celkem na 559 miliard korun. To je více, ne činí cena za dva nové dukovanské bloky, a více než stát počítal doposud. Náklady rostou kvů li inflaci, ale hlavně proto, že elektráren m být více.

Za urychlením záměru není úplně dobro volná akčnost českého státu. Dřívější datu obsahuje evropská taxonomie, tedy pravidla definující, za jakých podmínek jsou tech nologie brány za ekologické. Česko aktuál ně usiluje u Evropské komise o schválen finančního modelu pro výstavbu nových bloků v Dukovanech. Podle Miluše Trefancov z oddělení komunikace ministerstva průmyslu není sice včasné dokončení úložišt závazným kritériem pro získání notifikace komise se ale na toto téma v rámci proces dotazovala.

Provrtat a proměřit SÚRAO aktuálně disponuje povoleními pr průzkum ve čtyřech předvybraných lokalitách mezi které patří Horka a Hrádek na Vysočině Březový potok na Plzeňsku a Janoch poblíž Temelína. „Laicky řečeno, potřebujeme lokalit provrtat a proměřit. Potřebujeme získat vzor ky horniny až z hloubky jednoho kilometru, vysvětluje Vondrovic.

Celkově půjde o sedm vrtů na každé lokali tě, SÚRAO aktuálně vypsalo výběrové řízen na dodavatele. Jde o výjimečnou zakázku, firem schopných vrtat do kilometrové hloubky není mnoho ani v Evropě, natož v Česku Po dokončení průzkumu a vyhodnocení dat b správa úložišť měla v roce 2030 vybrat finální a záložní lokalitu. Lze očekávat, že to vyvol silný odpor v dotčených obcích, které již dnes proti úložišti hlasitě brojí.

V následujícím desetiletí se podle šéfa SÚRAO rozjede podzemní průzkum, tedy v zásadě hloubení důlního díla hornickým způsobem. Na léta 2040 a 2050 pak připadá stavba samotného úložiště. Půjde o síť tunelů v půlkilometrové hloubce, kde by navěky měly skončit kontejnery s vyhořelým palivem z Temelína a Dukovan. V extrémním případě, pokud se Česku podaří realizovat veškeré jaderné záměry, půjde až o 48,5 tisíce palivových souborů neboli 14,5 tisíce tun.

Z 220 na 559 miliard korun

Pokud se však časový harmonogram zkracuje, u odhadovaných nákladů je to opačné. Kompletní úklid za jadernou energetikou vyjde podle koncepce na 559 miliard korun v dnešních cenách. Toto číslo zahrnuje veškeré náklady spojené s odpadem ze stávajících i budoucích bloků, včetně demontáže poslední z dnes plánovaných elektráren. Konkrétně jde o existující bloky v Dukovanech i Temelíně, dva připravované v obou lokalitách a případně až šest malých modulárních reaktorů (SMR). V porovnání s odhady z roku 2019 se tak radioaktivní odpad Česku násobně prodražil. Tehdy se kalkulovalo s 220 miliardami. Důvod je prostý, před šesti lety výpočty ještě nezahrnovaly všechny dnes připravované elektrárny.

Ne celá částka jde za SÚRAO. Ta je zodpovědná za „uložení“ odpadu, které, na rozdíl od „skladování“, by mělo být na pomyslnou věčnost. Relativně „drobné“ v celkovém účtu tvoří náklady spojené s a středně radioaktivním odpadem, který se už dnes ukládá (nikoliv skladuje) do úložišť Richard, Bratrství a do úložiště v Dukovanech. Tam končí odpady ze zdravotnictví a průmyslu, jako jsou staré měřicí přístroje, radioaktivní zářiče, pracovní oděvy nebo třeba i injekční stříkačky. V největším, dukovanském úložišti je to pak nízko a středně aktivní elektrárenský odpad.

Současná úložiště nevystačí na celou plánovanou jadernou éru. V roce 2027 by tak měla začít druhá fáze rekonstrukce úložiště Richard spojená s navýšením kapacity, u téměř zaplněného Bratrství se pak zvažuje adaptace přístupové chodby tak, aby mohla pojmout další barely.
Vysoce radioaktivní vyhořelé palivo z elektráren sice objemově tvoří jen jednotky procent z celkového množství, připadá na něj však většina radioaktivity. Právě to má skončit v plánovaném hlubinném úložišti. Jeho příprava, výstavba, provoz a uzavření přijdou na 273 miliard korun, přičemž 200 miliard z toho půjde samotný na provoz.

Více jaderných elektráren ovšem znamená i více peněz na nakládaní s jaderným palivem. ČEZ musí z každé vyrobené megawatthodiny odvádět 55 korun na takzvaný jaderný účet, ze kterého se ukládání hradí. Tam je aktuálně k dispozici zhruba 44 miliard. Dlouho panovala kritika, že odváděná částka je příliš nízká. Od příštího roku se tak poplatek zvedne na 88 korun. Navíc se bude odvod každých pět let aktualizovat. Pro ČEZ to znamená ročně náklad navíc ve výši jedné miliardy korun. Podle Vondrovice je však navýšení dostatečné, aby se v průběhu let nastřádala potřebná suma.

Náklady uložení vyhořelého paliva by mohla podstatně snížit jeho recyklace. Vysoce radioaktivního odpadu by bylo méně. To má však ne jeden, ale mnoho háčků. Existující bloky ruského designu přepracované palivo využívat neumí. V plánovaných reaktorech APR1000 od vítěze jaderného tendru, korejské společnosti KHNP, by bylo možné využít až 30 procent recyklovaných souborů. Jenže přepracovávat použité palivo umí v podstatě jen dvě země, Rusko a Francie. U první z nich je to aktuálně z geopolitických důvodů nepředstavitelné. Naopak u francouzské státní společnosti Orano si ČEZ nechává obohacovat uran a její šéf Nicolas Maes otevřel otázku recyklace při loňské návštěvě Prahy.

Použité palivo je však možné využít pouze jednou, navíc při recyklaci vzniká velké množství jiného odpadu v podobě vysoce radioaktivního skla, který by si Česko muselo vyzvednout. „Budeme muset uložit odpad po přepracování, který se vždy do republiky vrátí. Není to bezodpadová technologie,“ dodává Vondrovic. Především je však recyklace dražší než nákup nového paliva a právě kvůli neekonomičnosti procesu ČEZ podle mluvčího Ladislava Kříže s touto možností v současnosti nepočítá.

Drahá jaderná hrobařina

Ostatní náklady spojené s radioaktivním odpadem jdou přímo za energetickou skupinou, to znamená, že se nehradí z jaderného účtu. Jednak jde o provoz skladů, kde použité palivo několik desítek let čeká, než se z něj oficiálně stane odpad a skončí v úložišti. Celkové náklady na skladování vyčísluje koncepce na 80 miliard korun. ČEZ má sklady u obou elektráren, ani jejich kapacita však není dostatečná.

V Temelíně proto už ČEZ chystá rozšíření skladu, které by mělo odstartovat v roce 2029. „Analogicky, s důrazem na maximální efektivitu, postupujeme i v případě elektrárny Dukovany, ve které máme zatím dostatek skladovacích kapacit, nicméně s ohledem na plánovaný provoz ani zde nevylučujeme po roce 2040 jejich další rozšíření,“ uvádí Kříž.
Mnohem větší položku tvoří vyřazování a demontáž elektráren poté, co definitivně doslouží. Jde o náročný a desetiletí trvající proces, se kterým nemá moc zemí zatím příliš zkušeností, Česko prakticky žádnou.
ČVUT už nicméně před pár lety spustilo studijní obor „jaderné hrobařiny“, tedy vyřazování zařízení z provozu. Část radioaktivních materiálů z odstavených zdrojů pak skončí v hlubinném úložišti společně s vyhořelým palivem. Vyřazování podle koncepce přijde na 170 miliard korun v dnešních cenách. ČEZ si na to vytváří rezervy a aktuálně má na účtu 67 miliard korun.

Autor: Jan Brož

Zdroj: Hospodářské noviny