Dílčí zpráva z veřejného projednání Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
Během veřejného projednání „Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ a jejího posouzení na životní prostředí v Praze 28. června 2017, ke kterému vydala tiskovou zprávu kromě Zeleného kruhu a Cally také evropská organizace Nuclear Transparency Watch (NTW), se podařilo ve spolupráci s Callou – Sdružením pro záchranu prostředí zprostředkovat názory tří zahraničních expertů české veřejnosti a úřadům. Tato zpráva nejdříve stručně shrne hlavní body zahraničních příspěvků členů NTW a poté uvede následné reakce českých úředních orgánů a zpracovatele SEA.
V prvním příspěvku Dr David Lowry z Nuclear Waste Advisory Associates doporučuje:
• vyhodnocení všech alternativ nakládání s radioaktivním odpadem,
• aby vláda naslouchala znepokojeným hlasům místních obyvatel a reagovala na ně,
• provést veřejné projednání ne pouze v hlavním městě, ale i v oblastech, které jsou potenciálně ovlivněny plány na nakládání s odpadem.
Ve druhém příspěvku Dr Paul Dorfman z Energy Institute na University College of London:
• upozorňuje na to, že aktuální vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí je v rozporu s kritickými závěry předchozích studií vypracovaných v souvislosti s hlubinným úložištěm (například GeoBariéra, Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště, Praha, 2005, dostupné zde),
• zmiňuje nedostatečné posouzení možností pro nakládání s jaderným odpadem.
Ve třetím příspěvku Dr Jari Natunen z Mining Delegation of Finnish People:
• zdůrazňuje, že zásah do zemské kůry v souvislosti s nakládáním s radioaktivním odpadem bude mít vliv na životní prostředí a měl by být řádně vyhodnocen,
• doporučuje, aby proběhlo přeshraniční posouzení vlivů české koncepce na životní prostředí,
• radí komplexní vyhodnocení všech alternativ k nakládání s radioaktivním odpadem.
Na témata zmíněná v příspěvcích postupně reagovali tři lidé.
Náměstkyně Ministra průmyslu a obchodu Ing. Lenka Kovačovská, Ph.D. reagovala na příspěvky ohledně:
- naslouchání veřejnosti: náměstkyně Kovačovská řekla, že probíhají diskuze mezi MPO a SÚRAO a místními obyvateli v úložišťových lokalitách.
Názor náměstkyně Kovačovské o vedení dostatečné diskuze nesdílela Jitka Kantová, členka spolku Za záchranu kostela sv. Jiljí v Lubenci v Ústeckém kraji (lokalita Čertovka), která prohlásila, že stát vede dialog pouze s těmi, kteří souhlasí s nynějším procesem hledání hlubinného úložiště. Pro ilustraci přidala vlastní zkušenost s tím, že starosta její obce se schází se státními úřady často, avšak jí informace ze schůzek nejsou poskytovány, ani ji nikdo nepřizve k dialogu (pozn.: příspěvek byl pro svou závažnost vložen na konec níže uvedeného audia).
- jediné veřejné projednání pouze v hlavním městě: náměstkyně Kovačovská řekla, že důvodem je záměr MPO vypořádat připomínky na jednom místě tak, aby měli všichni stejný přístup k informacím.
V návaznosti na to náměstkyně Kovačovská také vysvětlila, že proces SEA byl zdlouhavý kvůli překladům veškerých materiálů do anglického a německého jazyka. Podle Gabriele Mraz z Österreichisches Ökologie Institut ale představuje problém to, že do němčiny bylo přeloženo netechnické shrnutí vyhodnocení koncepce, nikoliv shrnutí koncepce samotné, jež je pouze v angličtině. Také termín pro zasílání připomínek v rámci přeshraničního SEA procesu v Rakousku spadá do letních prázdnin od 4. července do 1. srpna 2017, což je z jejího pohledu značně nezvyklý přístup pro rakouské úřady. Jiné státy než Rakousko si podle náměstkyně Kovačovské neuplatnily svoji iniciativu a nepožádaly o uspořádání přeshraniční SEA před 28. červnem.
- stát si dopředu uzavírá možnosti a vylučuje alternativy k hlubinnému úložišti: náměstkyně Kovačovská řekla: „Za stávající úrovně znalostí a s vědomím toho, že životnost meziskladů je omezena, a těch technologií, nemáme žádné jiné efektivnější řešení“ (pozn.: než hlubinné úložiště).
Ředitel SÚRAO/RAWRA RNDr. Jiří Slovák reagoval na témata:
- nedostatečné vyhodnocení alternativ: ředitel Slovák řekl, že SÚRAO se soustředilo na vyhodnocení konceptů, které jsou ověřitelné v praxi, zatímco například koncept hlubinných vrtů (boreholes) nelze za takový pokládat. Ve Spojených státech jsou experimenty ve stádiu pilotního projektu. Riziko spočívá 1/ v nedefinovatelnosti geologických podmínek v hloubce cca 3-5 km a jak se v ní bude uložený materiál chovat, tudíž nelze demonstrovat bezpečnost takového ukládání po dalších statisíce a miliony let a 2/ v provozním riziku ohledně vertikálního spouštění odpadu do hloubky po laně, kdy není jasný postup při likvidaci možné havárie. Hlubinné úložiště naopak umí řešit veškerá rizika.
Na doplňující dotaz Olgy Kališové MSc., že stejný argument neprůkaznosti dlouhodobého chování odpadu v hloubce přece platí i pro hlubinné úložiště vzhledem ke korozi kontejnerů, která je nevyhnutelná, k pohybu hornin a s tím související změně průtokových cest podzemní vody, ředitel Slovák odpověděl, že bezpečnost hlubinného úložiště je doložená z těchto důvodů: projekt finského úložiště prošel celým procesem validace a verifikace důkazů. Proces koroze i pohyby na některých puklinových systémech budou samozřejmě probíhat. Ale popis chování prostředí v lokalitě v posledních několika milionech let pomůže přibližně předvídat chování hlubinného úložiště po další miliony let. Chování prostředí v budoucnosti se dokazuje prostřednictvím různých scénářů, modelů a srovnáním situací v horninovém prostředí, zemské kůře anebo při laboratorních testech. Bezpečnost hlubinného úložiště je doložena na základě dnešního lidského poznání a dle rozhodnutí jaderného regulátora je koncept hlubinného úložiště bezpečný.
- rizika spojená se spodními vodami vyhodnocená ve zprávě vypracované sdružením GeoBariéra: ředitel Slovák potvrdil, že na konkrétních úložišťových lokalitách byla vytipována rizika ztráty a ovlivňování podzemních vod. Vyhodnocování vlivů koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem tato rizika neřeší. Za účelem vyhodnocení těchto rizik v procesu EIA bude proveden geologický průzkum teprve na dvou konkrétních lokalitách (pozn.: mají být vybrány do roku 2020), který prokáže vliv na podzemní vody do hloubky 500 metrů a jejich dopad na zemský povrch.
Zpracovatel SEA RNDr. Milan Macháček (posuzovatel Natura 2000) reagoval takto:
- zpráva GeoBariéra: tato zpráva byla zaměřená na hodnocení střetů zájmů kandidátních lokalit. V současné době jsou stanovena rozsáhlá průzkumná území (pozn.: jejich platnost ale vypršela 31.12.2016 a celý proces se zkomplikoval). Pro podrobný geologický průzkum na dvou konkrétních lokalitách bude zpracován projekt na základě detailnějších informací o lokalitě a jednotlivé fáze projektu budou podrobeny procesu EIA. Existují technické prostředky, jak omezit dopady na životní prostředí v případě geologického průzkumu. Podle našeho názoru není hodnocení koncepce v rozporu se zprávou GeoBariéra. Rovněž bude provedena EIA pro výstavbu podzemního výzkumného pracoviště na finální lokalitě. V té době už zřejmě bude muset být také vypracována další aktualizace koncepce nakládání s radioaktivním odpadem.
Na doplňující dotaz Olgy Kališové, zda by mohl zpracovatel SEA objasnit, proč není hodnocení koncepce v rozporu se zprávou sdružení GeoBariéra, odpověděl pan Macháček, že protože podle jeho předpokladů bude tohle jistě opakovaná připomínka, uvede odpověď na ni až v zápise. Dále se k tématu nevyjadřoval.
Poznámka: Během veřejného projednání v rámci procesu SEA přispěli do diskuze jiné české nevládní organizace, starostové a experti, kteří jsou dlouhodobě zapojení do problematiky nakládání s radioaktivním odpadem, ale z kapacitních důvodů nejsou v této zprávě zmíněni.
Audio části veřejného projednání „Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ a jejího posouzení na životní prostředí v Praze 28. června 2017 s názory 3 zahraničních expertů.
(C) Olga Kališová, členka organizací Calla a NTW // Foto: Olga Kališová