Hory se hýbou, ale proč? Čeští geologové to zjišťují v tunelu pod Alpami i v Jižní Americe

Do švýcarských Alp se obvykle jezdí za lyžováním či turistikou. V případě Josefa Stemberka to ale tak úplně neplatí. V helvetských horách tráví víc času pod zemí než na ní, konkrétně v laboratoři pod Grimselským sedlem, v kilometr dlouhém tunelu, kde experti z celého světa zjišťují, jak nakládat s vyhořelým radioaktivním palivem.

Úkol předního českého geologa je ale jiný - už tři roky v pětisetmetrové hloubce se svými spolupracovníky měří, jak se žulový masiv, jenž tamní skály tvoří, pohybuje. Dosud měli v tunelu rozmístěných pět speciálních přístrojů, na podzim instalovali další dva.

"Nad tunelem jsou dvě přehrady, které jsou teď vypuštěné. Tím došlo k významnému odlehčení masivu. Po navýšení hrází o 20 metrů se jezera zase začnou plnit, takže tam naopak bude vznikat velký tlak. Úkolem je zjistit, zda tyto změny nemohou ovlivnit dlouhodobé experimenty v podzemí. Měření poběží až do roku 2018," vysvětluje Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.

Zdánlivě zbytečná otázka - hory se mohou hýbat? "Tohle slýchám často," směje se padesátiletý geolog a z archu vytahuje záznamy o tom, co se nad tunelem dělo v roce 2013: "V lednu, v únoru a pak v říjnu se to pohnulo o čtvrt milimetru." A podotýká, že u staveb, jako je třeba úložiště jaderného odpadu, které budou projektované na tisíce let, může znamenat desetina milimetru rok co rok zásadní problém.

Josef Stemberk, geolog Akademie věd ČR. Foto: HN - Jiří Koťátko

Zařízení, které dokáže tak jemné posuny zaznamenávat, je český unikát - v 60. letech jej sestrojil a patentoval Stemberkův kolega a mentor Blahoslav Košťák. Funguje tak, že se jím osadí puklina ve skále či spára a jakýkoli pohyb se pak přenese na soustavu dvou skel se zvláštní optickou ryskou.

"Tím se čeští geologové hodně proslavili," dodává Stemberk s tím, že celá technologie je velmi nenáročná a nepotřebuje ani elektřinu (s výjimkou digitálního fotoaparátu, který posílá každých deset minut snímek skel a jejich odrazu). Vlastně je až příliš staromódní -data je stále potřeba ručně přepočítávat z obrázků. Na programu, který by to dovedl spolehlivě udělat, se teprve pracuje.

Cena jednoho "měřáku", které pro ústav vyrábí v Orlických horách specialisté na strojové štípačky kamene Gestra CZ, je kolem 60 tisíc korun. "Zvažujeme, že si je začneme vyrábět sami. Ušetřili bychom," říká Stemberk. V centrále jeho ústavu, stojícího přímo u pražské křižovatky, kde výsadkáři provedli atentát na Reinharda Heydricha, se přitom scházejí údaje ze stovek přístrojů rozmístěných nejen po Česku, ale i ve světě - z belgické jeskyně Roche Fort, ze sklepů v italské Norcii, z Kalifornie, Špicberk, Kanárských ostrovů či štoly v Peru. "V Česku jsme skoro ve všech veřejně přístupných jeskyních. V Macoše, v Koněprusích, prostě všude," dodává absolvent Přírodovědecké fakulty UK.

A právě rozsáhlá síť dává jeho výzkumu ještě další rozměr - mohla by se dát v budoucnu využít pro předpovídání zemětřesení. "Naše po dlouhá léta shromažďovaná čísla naznačují, že vždy, když dojde k určitému masivnímu - tedy milimetrovému - pohybu, následuje po celé Zemi několikaleté období silných zemětřesení," podotýká Stemberk.

Zdroj: ihend.cz
Autor: Luboš Kreč