Hubáčková: Zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050 je fikce

Vyšlo: 6. ledna 2022

Zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050, jak požaduje Evropská komise (EK) v návrhu o zelených investicích, je pro Česko fikce. Je třeba i větší flexibilita pro možnost revize kritérií u podílu nízkouhlíkových a obnovitelných plynů. ČTK to napsala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Komise navrhuje za určitých podmínek dočasně zařadit jadernou energetiku a zemní plyn mezi zelené investice. Plán ale mimo jiné počítá s tím, že do poloviny století budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště.

Hubáčková kvituje, že s ohledem na unijní klimatické ambice došla komise k závěru, že jaderná a plynová energetika, i když jen na omezenou dobu, má patřit mezi nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů.

"My tento zatím draft Evropské komise ohledně kritérií, za nichž investice do plynu a jádra bude možné financovat jako zelené, budeme ještě připomínkovat. V tuto chvíli je jasné, že bychom byli pro větší flexibilitu, pro možnost revize kritérií u podílů 'čistých', nízkouhlíkových a obnovitelných, plynů v případě, že se ukáže, že je reálná situace na trhu neumožňuje," uvedla ministryně. "U jaderné energetiky je zatím pro nás fikcí r. 2050, do kdy má být zajištěno trvalé ukládání jaderného odpadu. S ohledem na výběr finální lokality je to pro ČR těžko splnitelné," dodala.

Takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, odmítají odpůrci obou technologií - jaderných zdrojů i zemního plynu. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti částečně i jejich stoupenci. Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce ho chce schválit.

Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá ČTK sdělila, že zprovoznění hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice je z technického pohledu za určitých předpokladů možné v horizontu desítek let. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR podle dřívějších informací vzniknout do roku 2065.

V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, na sklonku téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Zdroj: ekolist.cz

Foto: Licence |  Některá práva vyhrazena

Autor: Kallerna / Wikimedia Commons

Správa úložišť: Zprovoznění hlubinného úložiště je možné v horizontu desítek let

Praha - Zprovoznění hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice je z technického pohledu za určitých předpokladů možné v horizontu desítek let. ČTK to řekla mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR podle dřívějších informací vzniknout do roku 2065. Plán Evropské komise k dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice počítá s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují.

"Česká republika disponuje dostatečně rozvinutým programem přípravy hlubinného úložiště včetně kompetentních institucí a odborníků, kteří tuto problematiku řeší. Zprovoznění velkých technologických celků v horizontech desítek let je z technického pohledu za určitých předpokladů možné," uvedla dnes Bílá.

V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Plán Evropské komise zatím Bílá nechtěla komentovat, jde podle ní o předběžný návrh. "Před finálním schválením není možné termíny komentovat," řekla mluvčí. Pro vysokoaktivní odpad a vyhořelé palivo představuje podle ní hlubinné geologické ukládání nejmodernější řešení široce uznávané odbornou komunitou po celém světě jako nejbezpečnější a nejudržitelnější možnost pro nakládání s vysokoaktivním odpadem a vyhořelým palivem, na rozdíl například od dlouhodobého skladování.

Zdroj: ČTK