Plány Francie vyvolaly obavy v Německu

    Klikni na odkaz na konkrétní článek. (Překlad: Gabriela Reitinger, OIŽP)

    1. Německo: Sársko je proti stavbě jaderného úložiště ve francouzském Lotrinsku (15.7.2015), Focus.de
    2. Plány Francie vyvolaly obavy v Německu (31.7.2015), Handelsblatt.com
    3. Berlín chce více informací od Paříže ohledně možného konečné úložiště v lotrinském Bure (31.7.2015), Abendzeitung München
    4. Francie staví první konečné úložiště na světě: poslední odpočinek pro jaderný odpad (31.7.2015), Taz.de
    5. Jaderné úložiště v blízkosti německých hranic? (2.8.2015), Frankfurter Rundschau
    6. 100.000 let záření (5.8.2015), DW.com
    7. Množství jaderného odpadu ve Francii se po likvidaci elektráren ztrojnásobí (7.8.2015), Reuters.com
    1. Německo: Sársko je proti stavbě jaderného úložiště ve francouzském Lotrinsku

    Sársko se vyslovilo proti stavbě konečného úložiště pro francouzský jaderný odpad u obce Bure v přihraničním Lotrinsku.

    Zemský sněm v Sársku vyzval ve středu německou spolkovou vládu, aby přednesla francouzské vládě, že další jaderné zařízení v tomto příhraničním regionu je pro Německo neúnosné. Sárský zemský sněm se proti umístění jaderného úložiště u hranic s Německem usnesl jednomyslně. Debata kolem francouzského konečného úložiště jaderných odpadů opět vzplála poté, co francouzská vláda minulý týden protlačila parlamentem návrh zákona na podporu hospodářství.

    Místní politici se obávají, že se v zákoně schovává ustanovení lokality pro stavbu budoucího jaderného úložiště, a to právě v lotrinském Bure. Sárský ministr životního prostředí Reinholf Jost (SPD) zdůraznil, že Sársko při schvalovacím řízení, plánovaném od roku 2017, vyjádří spolu s Rýnskem - Vestfálskem a Lucemburskem své pochybnosti ohledně tohoto záměru.

     

    2. Plány Francie vyvolaly obavy v Německu

    Kam s jaderným odpadem? Ve Francii všechno směřuje do jediného místa na severovýchodě země - do lotrinského Bure, vzdáleného pouhých 120 km od hranice s Německem. Schválení nového návrhu francouzského zákona rozzlobilo německou stranu.

    Bez debaty, bez hlasování: v poslední minutě přidala před několika týdny francouzská vláda dvě strany textu k již tak kontroverznímu návrhu zákona na podporu hospodářství. Tento nově přidáný článek v zákoně podporuje stavbu nového konečného úložiště radioaktivních odpadů v lotrinském Bure, vzdáleném pouhých 120 kilometrů od hranic s Německem. Ústavní kličkou zákon prošel francouzským parlamentem i bez hlasování. Od té doby to však v německých příhraničních regionech vře.

    Zdejší politici v zákoně vidí stanovení lokality pro definitivní uskladnění radioaktivních odpadů u obce Bure západně od Nancy. Předsedkyně Zelených Simone Peter mluvila v této souvislosti o „veřejné urážce“. „Schovat rozhodnutí o umístění konečného úložiště jaderných odpadů do zákona na podporu hospodářství, odporuje všem pravidlům transparentnosti a dobrých sousedských vztahů,“ dodal německý evropský poslanec za SPD a bývalý sárský ministr životního prostředí Jo Leinen. Sárský zemský sněm se dokonce paušálně a jednomyslně vyslovil proti zřízení konečného jaderného úložiště v příhraničním Bure.

    I německá spolková vláda nyní požaduje od Paříže objasnění. Ministerstvo životního prostředí chce téma francouzského konečného úložiště v Bure otevřít na Německo - francouzské komisi pro otázky bezpečnosti jaderně-technických zařízení, jak jeho mluvčí sdělila Německé tiskové agentuře DPA.

    Na rozdíl od Německa, kde je otázka hledání lokality pro stavbu konečného jaderného úložiště již dva roky stále otevřeným tématem, ve Francii všechno směřuje do lotrinské obce Bure. Mohl by se tak stát prvním konečným úložištěm jaderného odpadu v srdci Evropy. Přímo v místě je naopak protest mizivý, v laboratoři 500 metrů pod povrchem totiž vědci zkoumají podmínky pro budoucí skladování středně a vysoce jaderných odpadů již několik let.


    3. Berlín chce více informací od Paříže ohledně možného konečné úložiště v lotrinském Bure 

    Německé spolkové ministerstvo životního prostředí požaduje od Paříže informace ohledně francouzských plánů na stavbu možného úložiště radioaktivních odpadů v lotrinském Bure.

    Berlín - Německé ministerstvo vychází z toho, že zákon na podporu hospodářství, který v polovině července schválil pařížský parlament, nepředstavuje definitivní rozhodnutí o místě pro uložení jaderných odpadů, řekla mluvčí ministerstva v Berlíně na dotaz Německé tiskové agentury DPA. Lokalita Bure je však nyní jediným oficiálně vyhlášeným místem ve Francii pro definitivní uskladnění vyhořelého jaderného paliva. Dá se tak počítat s tím, že žádost o schválení, plánovaná na rok 2017, bude podána.

    Do francouzského zákona na podporu hospodářství byl v minutě poslední přidán článek, který podporuje plány francouzského úřadu pro likvidaci odpadů Andra. Ten chce začít v roce 2020 se stavbou konečného jaderného úložiště v Bure. V roce 2025 sem chce Andra zavážet první středně a vysoce radioaktivní odpad. Tento plán francouzského úřadu vyvolal obavy v německých spolkových zemích Sársko, Rýnsko- Festfálsko a v Lucembursku. Sárský zemský sněm vyzval německou spolkovou vládu, konkrétně ministryni životního prostředí Barbaru Hendricks (SPD), aby se zasadila proti výše zmíněné lokalitě pro uložení radioaktivních odpadů.

    Mluvčí německého spolkového ministerstva životního prostředí zdůraznila, že francouzská vláda rozhodla zcela suverénně. Poukázala však na to, že sousední země podle evropského práva mají právo zúčastnit se přeshraničního procesu hodnocení vlivů záměru na životní prostředí. Její rezort chce téma diskutovat také v rámci Německo - francouzské komise pro otázky bezpečnosti jaderně-technických zařízení.

     

    4. Francie staví první konečné úložiště na světě: poslední odpočinek pro jaderný odpad

    V blízkosti německo - francouzské hranice se má postavit první konečné úložiště jaderného odpadu. Německo je plánem iritované.

    Hannover - První konečné úložiště jaderného odpadu na světě se má postavit v lotrinském Bure - místo se nalézá pouhých 120 kilometrů od německo - francouzské hranice. Rozhodlo o tom, téměř bez povšimnutí veřejnosti, začátkem července Národní shromáždění v Paříži. Teprve před nedávnem se rozvinul v obou zemích proti tomuto plánu protest.

    Zákon, který je velmi kontroverzní i pro vládnoucí Socialisty, má vlastně liberalizovat ekonomiku. Zákon kromě jiného počítá s uvolněním otvíracích dob a rozšířením práce v noci a práce v neděli. V dálkové dopravě se má rozbourat monopol státních drah. Teprve před třetím a závěrečným čtením v Parlamentu se k zákonu přidal další článek, upravující skladování vysoce radioaktivních odpadů právě v Bure, kde se již od roku 1994 experimentovalo a manipulovalo s jaderným odpadem.
    Podle zákona se plánuje, že stavba konečného úložiště v Bure začne v roce 2017 a jaderné odpady se zde budou skladovat od roku 2025. Rozhodnutí sice ještě nebylo definitivně přijato, protože francouzský úřad pro likvidaci odpadů Andra ještě musí podat oficiální žádost o schválení.

    Podle deníku Le Monde je to však již téměř jisté. Jako první protestoval proti záměru prezident lotrinské regionální rady Jean-Pierre Masseret. Podle něj rozhodnutí o Bure proběhlo nedemokratickým způsobem. Ještě ostřejší je pak kritika sárského ministra životního prostředí Reinholda Josta (SPD). Tajně stanovit lokalitu Bure a toto rozhodnutí schovat do zákona o rozvoji hospodářství, je podvodem nejenom na občany Francie, ale na všechny obyvatele celého tohoto regionu.

    Zemský sněm v Sársku se vyslovil v jednomyslné rezoluci, aby byla veřejnost zapojena do celého dalšího schvalovacího řízení pro lokalitu Bure. Zde zastoupené politické strany však hodnotí celou tuto pařížskou akci rozdílně: Levicová poslankyně Dagmar Ensch-Engel řekla, že konečné úložiště v Lotrinsku doplní nejnebezpečnější jaderný trojúhelník v Evropě. Již vysoce rizikové a poruchové reaktory v Cattenomu, Tihange a Fessenheimu nahánějí samy o sobě dost strachu.

    Levicoví a Zelení vyzvali v Sársku vládnoucí velkou koalici, aby ve věci intervenovala v Berlíně a Paříži. Roland Theis ze strany CDU odmítl výtku, že by se Sársko o Bure nestaralo. Podle něj spolková země Sársko požadovala další testy, tzv. industriální před-fázi, kterou francouzské úřady splnily.

    Také německé spolkové ministerstvo životního prostředí se mezitím přihlásilo o slovo. Bude požadovat od Francie informace o přesných plánech konečného úložiště. Kromě toho mluvčí ministerstva uvedla, že francouzská vláda rozhodla o záměru suverénně. Podle evropského práva však bude muset zapojit sousední země do přeshraničního procesu posouzení vlivů na životní prostředí.

    Německé spolkové ministerstvo životního prostředí chce kromě toho o tématu diskutovat v Německo - francouzské komisi pro otázky bezpečnosti jaderně-technických zařízení. Účelem tohoto grémia, vzniklého v roce 1976, je však především oboustranná výměna informací o otázkách jaderné energie a ochrany před zářením.


    5. Jaderné úložiště v blízkosti německých hranic?

    Francouzská vláda chce skladovat svůj radioaktivní odpad v Lotrinsku, nedaleko německé hranice. Pro mnohé německé sousedy je to hororová představa.
    Francouzský premiér Manuel Valls byl očividně spokojený. Jeho vláda právě protáhla parlamentem nový zákon, který má sloužit na podporu francouzské ekonomiky. Zda zákon opravdu splní kýžený výsledek ve francouzské ekonomice, dnes asi nedokáže nikdo dopředu říci. Jedno je ale jisté - posloužil k tomu, že se německo - francouzské vztahy opět zhoršily.

    Východně od Rýna sice nikdo nebyl proti schváleným ekonomickým reformám, naopak. Ale francouzská vláda vpašovala na poslední chvíli do nového návrhu zákona úpravu, která nemá nic společného s deregulací, prací nebo ekonomickým růstem, ale s konečným uložením jaderného odpadu. A sice v regionu, který leží v těsném sousedství Německa. Německá spolková vláda je zneklidněna, i v jednotlivých spolkových zemích se formuje vlna odporu. Němečtí a francouzští ekologové bijí na poplach.

    Velmi pikantní je tom, že celý návrh zákona prošel i s jadernými pasážemi celým parlamentem bez hlasování. Podle ústavy může francouzská vláda uvést v platnost záměr i bez hlasování v parlamentu, pokud si není jistá jeho většinovou podporou. Poslankyně zemského sněmu za Zelené Sylvia Kotting-Uhl tak mluví o odstrašujícím sáhnutí do legislativních kliček.

    Francouzi tak chtějí s velkým tlakem pokračovat v přípravách projektu konečného úložiště radioaktivních odpadů ve východo- francouzském Bure. Místo se nachází pouze 120 kilometrů od hranice s německým Sárskem. V Bure by mělo podle francouzských plánů skladování jaderných odpadů začít v roce 2025, provozovatel chce o povolení žádat již v roce 2017. Jednalo by se tak o první konečné úložiště středního a silně radioaktivního odpadu ve střední Evropě. Francie i přes velký odpor sousedních států stále trvá na této lokalitě pro uložení jaderného odpadu. Podle plánů by se zde jednou v hloubce několika set metrů pod zemí mohlo skladovat až 80.000 kubických metrů jaderného odpadu.


    6. 100.000 let záření

    Francie chce postavit konečné úložiště radioaktivních odpadů v blízkosti německých hranic. Utajený plán staví odpůrce jádra na obou stranách hranice na barikády. Dokonce francouzská ministryně životního prostředí má obavy.

    Kdo staví jaderné elektrárny, ten má také jaderný odpad, který bude zářit tisíce let. Samo Německo, které se rozhodlo jadernou cestu opustit a hledá místo pro konečné úložiště radioaktivních odpadů, se ještě pro místo jeho definitivního uložení nerozhodlo. Francie je v této věci o něco dál. Celá desetiletí tento stát sázel na výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Tlak, najít vhodné místo pro uložení zde vyrobených jaderných odpadů, je velký. Francouzská vláda se očividně upnula na Bure na východu země, vzdáleném pouhých 120 kilometrů do německé hranice.

    Na místě vědci již několik lez zkoumají, zda by se zde 500 metrů pod zemí mohl trvale skladovat středně a vysoce radioaktivní odpad. Provozovatel, francouzský úřad pro likvidaci odpadů Andra věří, že Bure bude správným místem pro stavbu konečného úložiště. Jaderné palivo se může 100 let zavážet do úložiště, které se potom uzavře a radioaktivní odpad v něm zůstane dalších 100.000 let, než přestane být pro své okolí nebezpečný. 

    Odpůrcům záměru však nevadí pouze místo pro skladování, ale také způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Pařížská vláda „přilepila“ článek o úložišti v polovině července před letními prázdninami k balíku zákonů o podpoře francouzského hospodářství - ve francouzském parlamentu se tak o úložišti ani nediskutovalo, ani nehlasovalo. 

     

    7. Množství jaderného odpadu ve Francii se po likvidaci elektráren ztrojnásobí

    Objem francouzského jaderného odpadu vzroste po likvidaci stávajících elektráren na trojnásobek současného stavu, což vyvolá potřebu odpovídajících úložišť. Vyplývá to z aktuální zprávy agentury Andra, která ve Francii představuje úřad odpovědný za nakládání s jaderným odpadem. Andra odhaduje, že při průměrné padesátileté životnosti reaktorů dosáhne objem veškerého radioaktivního odpadu 4,3 milióny kubických metrů – pro srovnání: do konce roku 2013 bylo nashromážděno 1,46 miliónu tun.

    Většinu uvedeného objemu tvoří nízkoaktivní odpad typu kontaminovaného stavebního materiálu nebo textilu, prostor na uložení ovšem také vyžaduje. Podle odhadů agentury Andra bude stávající úložiště pro nízkoaktivní odpad u města Morvilliers zaplněno mezi lety 2020 a 2025. Podle představitelů společnosti Andra bude v příštích letech třeba optimalizovat nakládání s odpadem, protože úložiště jsou „vzácným zbožím“.

    Vzroste také množství vysoce aktivního odpadu, který představuje jen 0,2 % celkového objemu, ale obsahuje 98 % radioaktivity. Podle zveřejněných odhadů dojde k nárůstu z 3200 kubických metrů na konci roku 2013 na 10 000 po skončení životnosti reaktorů. Tento odpad má být uložen v kontroverzním úložišti v lokalitě Bure na východě Francie, kde již byla vybudována podzemní laboratoř – zatím bez uloženého odpadu.

    Andra plánuje předložení žádosti o povolení výstavby úložiště za 35 miliard eur v roce 2017. O tři roky později má být zahájena stavba a v roce 2025 zahájen provoz. S výstavbou ovšem nesouhlasí obyvatelé regionu, což pro plány agentury znamená značné riziko.

    Překlad: Karel Polanecký, Temelin.cz