Konečné skladování radioaktivních odpadů v Německu: Nechte nás dohadovat!
30.000 kubíků radioaktivních odpadů, zářící více než milión let - nasbírané pouze za 50 let produkce elektřiny v jaderných elektrárnách: ty se mají uložit do konečného úložiště - někde v Německu. Takové je nařízení. Otázka zní: ale kde?
Komise pro skladování vysoce radioaktivních odpadů představuje toto úterý v Berlíně svůj návrh na transparentní a vědecky podložený proces vyhledávání vhodného místa pro konečné úložiště. Celý vyhledávací proces tak má začít úplně nanovo - téměř 40 let poté, co byla politicky ustanovena lokalita Gorleben, čímž se vyvolal velký celospolečenský konflikt.
Na 700-stránkové zprávě komise se nachází mnoho předpokládatelných, ale také dost překvapivých informací. Nový vyhledávací proces se bude týkat celého území Německa, počet uvažovaných lokalit se bude během třech plánovaných etapo postupně snižovat. Kritéria jsou rozsáhlá, jaderný odpad by se měl uložit pod povrch. A to na velmi dlouhou dobu. Zaručena má být i možnost opětovného vyjmutí uskladněného jaderného paliva na povrch (po zkušenosti ze solného dolu Asse).
Jako horninové podloží pro uskladnění jaderného odpadu přichází v úvahu sůl, jíl a žula. Žula se nachází především v Bavorsku nebo Sasku, které mají z případného uložení jaderného odpadu na svém území obavy. Až k tomuto momentu je to seriózní, ale ne příliš překvapivý koncept. Pozoruhodné je možná to, že se na něm jednomyslně usneslo 16 zástupců z oblasti vědy, jaderného průmyslu, církví, odborů a ekologických sdružení, pouze jeden zástupce byl proti.
To, že proces vyhledávání nebude probíhat bezkonfliktně, je všem pozorovatelům jasné. Stejně tak i skutečnost, že žádný region v Německu zřejmě nebude chtít konečné úložiště na svém území. Ale jak s těmito konflikty naložit?
Zde zvolila úložišťová komise zajímavé řešení: navrhuje, aby se konflikty chápaly ne jako nevítané narušení vyhledávacího procesu, ale naopak jako „hnací impulsy pro toto řízení“ a věnovala tomuto tématu vlastní kapitolu hned na začátku své zprávy. A přišla s četnými nástroji, pomocí kterých se mají transparentně a konstruktivně zpracovávat konflikty v řízení.
Komise přišla na to, že konflikt mezi zájmem na obecném blahu v souvislostis e stavbou konečného úložiště a mezi obavami dotčených mohou vést v participačních procesech k akceptovatelným řešením. Předpokladem k tomu je, že musí být vyslyšen každý jednotlivý hlas a musí být zpracován každý konflikt. Komise si je vědoma toho, že bez zapojení občanů není žádné úložiště prosaditelné.
Komisí navržený systém účasti proto obsahuje některé neobvyklé části: Jako „garant obecného blaha“ má být ustanoveno doprovodné grémium, v kterém nebudou zastoupeni ani politici ani zástupci sdružení, pouze nezávislé osoby a jako nóvum náhodní občané. Toto grémium pak bude sledovat celý vyhledávací proces. Jako „garant účasti“ má být ustanoven pověřenec pro zajištění účasti. I tato funkce je nová. Tento pověřenec má nezávisle na vládě nebo parlamentu zajišťovat to, že se konflikty budou řešit férovým způsobem.
Jakmile se dostanou první regiony do užšího výběru, měly by tam vzniknout autonomní regionální konference, které budou dávat hlas občanům, místním politikům, sdružením a iniciativám. Na všech občanům dostupných valných hromadách se pak bude hlasovat například o tom, zda mají být přijata rozhodnutí zodpovědného Spolkového úřadu pro likvidaci (BfE) nebo poslána k dalšímu přezkoumání.
S navrženým vyhledávacím procesem se zapojením veřejnosti, který se bude snažit řešit všechny vzniklé konflikty, sice není zaručeno dosažení úspěchu, ale v každém případě je to krok novým směrem.
Autor: Jörg Sommer - je předsedou představenstva Německé nadace pro životní prostředí. V úložišťové komisi pro radioaktivní odpady hlasoval pro závěrečnou zprávu, která je nyní představována veřejnosti
Zdroj: zeit.de
Překlad Gabriela Reitinger, OIZP
