Kraj Vysočina chce znát plány státu týkající se těžby uranu u Brzkova

    Kraj Vysočina si od Ministerstva průmyslu a obchodu vyžádá plány - studii proveditelnosti - týkající se ložiska uranu u Brzkova na Jihlavsku. Rozhodli o tom v úterý zastupitelé. Reagovali tak na zprávy, že by mohla být těžba v lokalitě obnovena už do deseti let.

    „Na setkání občanů s úředníkem ministerstva v minulém týdnu jsme se dozvěděli, že existuje plán, aby tam teoreticky mohl v roce 2022 být otevřen uranový důl,“ uvedl senátor a opoziční zastupitel Miloš Vystrčil (ODS).

    Stát by podle něj měl více informovat dotčené obce a kraj. Vedení Vysočiny se také podle mínění Vystrčila o záměr zatím dostatečně nezajímalo. To hejtman Jiří Běhounek (nezávislý za ČSSD) odmítl. Setkal se již dříve s ministrem průmyslu a obchodu Mládkem, ale takto konkrétní údaje podle hejtmana nezazněly.

    „Obava, že těžba bude otevřena, je u obyvatel té lokality zcela bezprostřední. Myslíme si, že není dobré, aby Kraj Vysočina dával souhlas k otvírání tohoto těžebního území,“ řekl další občanský demokrat Ota Benc.

    „Je to zdroj strategické suroviny, stát s ní počítá. Nemůžeme vědět, jak to bude za deset patnáct let s jinými ložisky této rudy. Ložisko u Brzkova může přispět k řešení energetické nezávislosti Česka,“ podotkl radní pro oblast regionálního rozvoje Martin Hyský (ČSSD). Podle něj není ještě nic rozhodnuté. Se vznikem dolu zatím nepočítají ani zásady územního rozvoje Vysočiny.

    Podle informací z tiskového odboru ministerstva by měla být studie předložena nejprve vládě, a to do konce tohoto měsíce.

    Rozhodnutí o těžbě by mohla vláda udělat do roku 2018

    Stát by měl podle senátora Vystrčila otevřeně dopředu říci, proč chce těžbu obnovovat a za jakých podmínek. „A to se dneska neděje,“ řekl Vystrčil.

    Opozice také chtěla, aby se zastupitelé postavili proti schválení aktualizace Politiky územního rozvoje, ale s tím neuspěla. Brzkovský starosta Aleš Bořil (nestraník) po jednání řekl, že ho to mrzí. „Aspoň ty dva body se podařilo prosadit, že se s námi kraj pokusí komunikovat,“ uvedl.

    Záměr vytěžení ložiska uranu u Brzkova podpořil v březnu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jeho stranický kolega, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek při srpnové návštěvě Rožné řekl, že konečné rozhodnutí o zahájení těžby asi udělá až příští vláda kolem roku 2018, do té doby je podle něj potřeba připravit podmínky pro těžbu.

    Petici proti těžbě u Brzkova pak podepsalo 1700 lidí. Zářijového pochodu proti uranu se v Brzkově zúčastnilo 150 lidí. Minulý týden se v Polné a v Přibyslavi konaly besedy, jichž se poprvé kromě odpůrců těžby zúčastnil i zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

    Důl Brzkov

    Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století. Uskutečnili se zde průzkumné práce, při nichž bylo vytěženo asi 65 tun uranové rudy.

    Těžilo se tam v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné šachtě a v povrchovém dolu. Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem.

    V roce 1990 však práce přestaly, důl byl zavřen a zatopen, technologie odvezeny. Památkou na těžbu už je dnes pouze autobusová zastávka Brzkov - uranové doly, pár metrů dlouhá zarostlá asfaltová cesta zakončená závorou a o pár desítek metrů dál v mladém lese železná brána a betonová deska zakrývající šachtu, v níž je zasazena pamětní deska.

    Zdroj: idnes.cz
    Autoři: Jaroslav Paclík, ČTK