Obce chtějí zabránit otevření uranového dolu, šance je malá

Plán ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) připravit k otevření nový uranový důl na Vysočině podpořila na konci roku vláda. Obce v okolí Brzkova, kde by se za několik let mohla uranová ruda těžit, se však chtějí bránit, ačkoli jsou jejich možnosti poměrně omezené.

Ministr průmyslu Mládek vede nad obcemi z Vysočiny 1:0. Vláda mu dala volnou ruku k tomu, aby začal chystat otevření nového uranového dolu. Podzemní štoly u Brzkova mezi Polnou a Přibyslaví by se mohly vyhloubit asi 50 kilometrů od Dolní Rožínky, kde je nyní poslední uranový důl ve střední Evropě. Obcím v okolí Brzkova nepomohlo ani přibližně 1700 podpisů pod peticí "Ne těžba uranu na Vysočině".

Marie Vencová ze spolku Naše budoucnost bez uranu uvedla, že tím bitva proti plánované těžbě neskončila. "Využijeme všechny zákonné prostředky, abychom zabránili tomu, co vláda chystá," řekla Vencová on-line deníku TÝDEN.CZ. Spolek je přesvědčen o tom, že nový důl znehodnotí krajinu a bude mít negativní dopady na život místních obyvatel, protože je například bude obtěžovat těžká nákladní doprava.

"Mrzí mě a jsem rozčarována přístupem vlády k vyjádřenému postoji občanů v okolí dolu. Na jedné straně jsme uklidňováni, že vláda jedná pouze o povolovacích krocích a o těžbě není rozhodnuto, na druhou stranu ony kroky vedou k budoucímu otevření dolu," poznamenala Vencová.

Podle někdejšího člena Pačesovy energetické komise Edvarda Sequense ze sdružení Calla jsou ovšem možnosti obcí bránit se proti záměru státu otevřít nový uranový důl značně omezené. "Obce mají poměrně slabé postavení," řekl serveru TÝDEN.CZ Sequens, který s plánovanou těžbou uranové rudy nesouhlasí. Například při vyhlašování chráněného ložiskového území nejsou obce účastníky správního řízení. Toto právo mají až při stanovování průzkumného území, kde se mohou proti rozhodnutí úřadů dokonce odvolat k ministrovi životního prostředí.

Jenže pokud stát bude chtít důl otevřít, případné spory s obcemi mohou tento krok pouze oddálit. Šanci by radnice mohly mít v případě, pokud by se vládě nepodařilo včas aktualizovat státní surovinovou koncepci. Platný dokument totiž s žádnou těžbou uranu nepočítá.

Obce by také mohlo před otevřením dolu zachránit to, že by se těžba nevyplatila. V současné době jsou totiž světové ceny uranové rudy nízko, takže i ministr Mládek připouští, že ekonomika těžby nyní nevychází. Podle ministra však existují předpovědi, podle nichž by se cena uranu mohla za několik let zvýšit.

Mládek opakovaně uvedl, že nynější Sobotkova vláda o zahájení těžby u Brzkova nerozhodne, že to bude až téma pro další kabinet. Své plány na případné otevření nového uranového dolu Mládkův úřad obhajuje tím, že by se neohrozila zaměstnanost v regionu.

"Z hlediska ekonomiky regionu by otvírka a těžba ložiska Brzkov - Horní Věžnice neznamenala pouze zachování pracovních míst, ale představovala by i příjmy do státního rozpočtu placením daní a zákonných pojištění. Zároveň by i zohlednila strategické směrování ČR z hlediska surovinové a energetické koncepce," uvádí se ve zprávě pro vládu, na jejímž základě kabinet souhlasil s legislativními přípravami na otevření nového uranového dolu na Vysočině.

U Brzkova se uran těžil už na konci 80. let, ale důl byl následně zatopen. Horníci vykutali víc než 60 tun uranové rudy, která se používá k výrobě paliva do jaderných elektráren. Současné zásoby uranu úřady odhadují na několik tisíc tun. Podle vládou schváleného "jízdního řádu" by mohl být nový důl připraven k otevření v roce 2019.

Zdroj: tyden.cz
Autor: Pavel Baroch