Obce na Vysočině úložiště odmítají, kraj mlčí

    Vydáno: 6.6.2020

    Velké rozčarování panuje v obcích, do jejichžkatastrů zasahují lokality vytipované pro možnou výstavbu trvalého úložiště jaderného odpadu. Ve čtvrtek se počet takových míst snížil z předešlých devíti na čtyři, v Kraji Vysočina zůstala dvě. Dotčené obce se hodlají bránit s pomocí právních zástupců. Kraj v tomto ohledu zatím mlčí.

    Poradní panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přinesl v tomto týdnu starostům dotčených obcí informaci, že v seznamu vytipovaných lokalit zůstávají čtyři. Po jedné v jižních Čechách a v Plzeňském kraji, na Vysočině dvě: Hrádek naJihlavsku a Horka na Třebíčsku. Návrh nyní musí schválit Rada SÚRAO, konečné slovo bude mít vláda.
    „Máme tu jadernou elektrárnu, to by snad mohlo stačit,“ zaznívalo před lety i od krajských politiků. Ofi ciální prohlášení Kraje Vysočina k vybudování trvalého úložiště ale na rozdíl od četných iniciativ k podpoře dostavby Jaderné elektrárny Dukovany chybí. Historicky pokaždé převážil názor, že úložiště je věc státu a dotčených obcí, do které kraj nechce být vtažen.

    „Podporu kraje postrádáme zcela,“ přiznala starostka obce Nárameč na Třebíčsku, která patří do lokality Horka, Ludmila Jelínková. Jak připomněla, oblast je ze všech vytipovaných lokalit nejvíce zalidněná, na jejím území leží hned devět obcí a také přírodní park Třebíčsko.
    „Hned v pondělí se obrátíme na našeho právního zástupce,“ uvedla starostka Náramče.

    „Kraj Vysočina se v tomto ohledu nikdy neangažoval,“ posteskla si také starostka obce Cejle z lokality Hrádek Pavlína Nováková. Lokalita zasahuje území šesti obcí, chráněných území je tu několik a hlavním protiargumentem místních jsou zdroje pitné vody. Starostové mají za to, že aktuální výběr bral v potaz jen geologicképarametry.

    Zdroj: Právo

    Autor: Jana Pechová

    Nikdo nás neposlouchá, říká naštvaně starosta Piňos

    Vydáno: 6.6.2020

    Obce na Vysočině tvrdě odmítají úložiště jaderného odpadu.

    Budišovsko – Horka je jedna z nejlépe hodnocených.To je výsledek dosavadních výzkumných prací Poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Proto se oblast na Třebíčsku, která se rozkládá v katastrech devíti obcí včetně Budišova, dostala tento týden i přes roky trvající ostré protesty obyvatel mezi čtyři lokality, z nichž bude stát vybírat definitivní místo, kde půl kilometru pod povrchem vybuduje důl na jaderný odpad. Dosud bylo lokalit devět, výběr se tedy dramaticky zužuje. Definitivně musí „čtyřku“ ještě potvrdit vláda, půjde pak o zásadní milník.
    „Skončili jsme na druhém místě, co se vhodnosti týče. Na prvním je Janoch u Temelína.

    SÚRAO postupuje zběsilým tempem přímo k jedinému cíli, nehledá jiná řešení. A my budeme bojovat dál proti,“ uvedlstarosta Rudíkova Zdeněk Souček, podle kterého jde o salámovou metodu, která zneužívá faktu, že obce v České republice nemají opravdový a účinný nástroj, jak se bránit. Což se prokázalo mnohokrát od roku 2003, kdy stát Horku vytipoval mezi prvními oblastmi.
    „Jsme známi neobyčejně rozsáhlým žulovým masivem, ovšem dosud se vždy mluvilo i o tektonických zlomech, které nejsou pro stavbu hlubinného úložiště ideální.
    Proto je pro mě druhá příčka překvapením,“ zdůraznil Souček.

    ODPAD POD DOMY

    Podobně hovoří starosta Budišova Petr Piňos. „Využili jsme každé příležitosti, jak dát najevo svůj zásadní nesouhlas.

    Jsme hustě obydlená oblast, je tu přírodní park Třebíčsko. Podle studie SÚRAO má obslužný objekt vzniknout jen půl kilometru od prvních domů mezi Budišovem a Náramčí. To je příliš, vezmeme-li v úvahu, že jen v Budišově žije 1200 obyvatel. V celé lokalitě jich je přes 3,5 tisíce,“ zdůraznil.

    Dosud byli v Senátu, na ministerstvech, za zákonodárci, mají právní zastoupení, obce mezi sebou spolupracují. „A nikdo nás neposlouchá. Neskutečné. Jsme přesvědčení, že lze najít jiná řešení,“ podotkl Piňos.

    O výsledné čtveřici lokalit, kde je krom zmíněné Horky na Třebíčsku a Janocha u Temelína ještě Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku, bude před „cestou“ materiálu na vládu jednat Rada SÚRAO, poradní orgán Ministerstva průmyslu a obchodu. V raděsedí i dva zástupci z Třebíčska – Vítězslav Jonáš z Dukovan za Energetické Třebíčsko a starosta Rouchovan Vladimír Černý.
    „Předpokládám, že naše rada ministrovi vtéto fázi doporučí rozhodnutí expertního panelu, který navrhl čtyři lokality. To bude i můj případ, protože nejdůležitější je pro mě bezpečné uložení,“ řekl Jonáš. Vladimír Černý reaguje opatrně: „Zatím je předčasné zaujmout jakékoliv stanovisko. Ta otázka by byla na místě ve chvíli, kdyby zbyly poslední dvě lokality a jednou z nich byla ta budišovská,“ řekl. A upozornil, že Rouchovanští mají za domy v katastru obce jadernou elektrárnu s meziskladem vyhořelého jaderného paliva, které je vysoce radioaktivní. „A musíme to snášet,“ zdůraznil s tím, že výsledná lokalita bude mít jaderný materiál „zase pod domy“.

    Kdy vláda rozhodne, nelze v tuto chvíli určit, lhůtuzatím nikdo nestanovil. Pak budou následovat další kroky. „Podle původních předpokladů měla být finální a záložní lokalita vybrána v roce 2025. Lze však předpokládat, že termín projde revizí,což už bylo avizováno,“ uvedla mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Stavba samotného úložiště je v plánu stále od roku 2050 s předpokladem, že v provozu bude od roku 2065.

    Autor: HANA JAKUBCOVÁ

    Zdroj: Třebíčský deník