Obce u Hrádku trvají na tom, že by jaderné úložiště ohrozilo vodu
Zástupci obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska trvají na tom, že by případná stavba hlubinného úložiště jaderného odpadu ohrozila v tomto území zdroje pitné vody. Odvolávají se na blízké evropské rozvodí. Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák ve včerejší debatě v Jihlavě řekl, že se povodí dokonce zajímá o možnost vybudovat na tomto území nádrž, která by byla zásobou pitné vody pro Jihlavu.
Video z akce zde
Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uvedli, že vodě věnují pozornost na všech devíti lokalitách v Česku zvažovaných pro úložiště. "Rozvodí různých řádů máme v každé lokalitě, takže to je charakteristika, se kterou stejně musíme počítat na všech lokalitách," uvedl Lukáš Vondrovic, který je v SÚRAU zodpovědný za projekt přípravy hlubinného úložiště.
Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojují od jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov. Dnešní téměř tříhodinové debaty v sále jihlavské radnice se zúčastnila stovka lidí.
Podle Dvořáka se stavba nádrže s kapacitou zhruba 1,5 milionu metrů krychlových vody zvažuje v údolí mezi obcemi DolníCerekev, Batelov a Rohozná. Dvořák řekl, že obce kvůli záměru kontaktovali zástupci Povodí Moravy a ministerstev životního prostředí a zemědělství. "Domluvili jsme se, že tomu zájmu státu nebudeme stát v cestě," řekl. Po jednání Dvořák řekl, že o vodní nádrži se v tomto územíkdysi uvažovalo, ale v nynějších územních plánech není.
Ředitel SÚRAO Jan Prachař včera v Jihlavě potvrdilto, že do poloviny příštího roku by měl počet lokalit zvažovaných pro úložiště klesnout z devíti na čtyři. "V současné chvíli mámedostatečné množství dat a informací, abychom mohli zodpovědně a objektivně přistoupit ke snížení počtu," uvedl.
Podle platné koncepce státu by měla být finální lokalita pro úložiště vybraná do roku 2025. Se stavbou skladu, v němž by mělybýt zhruba půl kilometru pod zemí uloženy tisíce tun jaderného odpadu,hlavně vyhořelého jaderného paliva z elektráren, stát počítá od roku 2050. Fungovat by pak úložiště mělo od roku 2065.
Zdroj: ČTK.
Autor: Věra Stejskalová
