Obce v boji proti úložišti podpořili senátoři
Horažďovicko – Podporu od senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí získaly obce a spolky bojující proti možné výstavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.
Členy Platformy jsou i obce z lokality Březový potok, která zasahuje do katastrů Pačejova, Maňovic, Velkého Boru, Chanovic, Kvášňovic a Olšan. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v současnosti vybírá pro vybudování hlubinného úložiště z devíti lokalit.
Senátní výbor na svém jednání 12. prosince jednomyslně přijal usnesení, ve kterém konstatoval, že „proces přípravy a vyhodnocování lokalit vhodných pro další průzkumy možného budoucího úložiště neprobíhá v účinném dialogu s dotčenými obcemi a transparentně“, což by měl být základní předpoklad nalezení přijatelného řešení a že chybí potřebný právní rámec řešící zapojení obcí do rozhodování. „Výbor rovněž požádal Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o zásadní změnu v přístupu k dotčeným obcím a veřejnosti a ministerstvo průmyslu a obchodu o předložení zvláštního zákona, který zajistí respektování zájmů obcí dotčených přípravou úložiště. Rovněž vyzval vládu, aby zvážila smysluplnost a efektivitu pokračování geologických průzkumů v současné situaci odporu obcí a upozornil, že předpokladem přípravy úložiště je partnerství s dotčenými obcemi,“ uvedl mluvčí Platformy a předseda spolku Nechceme úložiště Kraví Hora Martin Schenk.
Usnesení zmíněného senátního výboru bylo reakcí na petici proti stavbě úložiště v lokalitě Horka na Třebíčsku, kterou iniciovali starostové obcí a místní spolek Zdravý domov Vysočina a odeslali ji politikům v srpnu 2018.
Podle starosty Chanovic Petra Kláska je na usnesení senátního výboru dobré, že o problematice hlubinného úložiště ve vztahu k dotčeným obcím zástupci vládních stran i opozice aspoň jednají, že problém „nezapadl“. „Ale pro nás se tím nic nemění. Už v první polovině devadesátých let tady bylo vytipováno několik míst při železniční trati, u Kovčína, u Pačejova, a tehdy bylo nakonec řečeno, že se tady dál zkoumat nebude. Najednou nám v roce 2003 zástupci SÚRAO řekli, že jsme jednou z vybraných lokalit, že vše konzultovali a vše je transparentní. A my jim řekli, že devět let nic nevíme. Tehdejší ředitel SÚRAO Vítězslav Duda se obrátil na své spolupracovníky, a pak říká, no, vy jste jediná lokalita, se kterou jsme zapomněli komunikovat. Tak to nějak dohoníme. Takže devět let tu něco běželo, aniž by se s námi kdokoliv bavil. A toto jednání státu, resp. zástupců správy úložišť, pokračuje dodnes,“ konstatoval Klásek.
Podobných vyjádření jako nyní od senátního výboru se zástupcům Březového potoka dostalo od politiků už celou řadu, což podle Kláska ilustruje i dlouho slibované letošní zúžení výběru lokalit na čtyři. „Pokud jde o úložiště, stále se pohybujeme v kruhu slibů. Bylo nám slibováno, že do konce letošního roku bude rozhodnuto, že se zúží výběr na čtyři lokality. A stalo se to, že rada SÚRAO rozhodla, že SÚRAO, tedy vlastně ti samí lidé, nedodala potřebné podklady, takže budou zasedat někdy v prvním čtvrtletí příštího roku, a pokud řádné podklady dostanou, tak něco doporučí. Pak to ještě půjde do vládní komise a nakonec bude rozhodovat vláda,“ nastínil Klásek.
Za dlouhodobými problémy ohledně vztahu správy úložišť a dotčených obcí strojí podle Platformy zejména nynější ředitel SÚRAO Jiří Slovák, o jehož odvolání požádala Platfoma začátkem prosince otevřeným dopisem ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou. „Na příslušném jednání Platformy jsem zastupoval naši lokalitu Březový potok, měl jsem plné moci od ostatních starostů. Na žádosti o odvolání jsme se všichni shodli, současnému řediteli Slovákovi v lokalitě Březový potok nevěříme,“ uvedl Klásek.
Zdroj: denik.cz
Autor: David Kojan
Ilustrační foto. | Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Andreas Endermann