Sněmovna schválila zákon o úložišti jaderného odpadu, obcím právo veta nedala

Vyšlo: 15.11.2023

Stanovit pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu má zákon, který dnes schválila Sněmovna. Možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území, zákon nezavádí. Na rozdíl od vládní předlohy nepočítá ani s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Normu, kterou podpořilo 167 ze 177 přítomných poslanců, nyní dostane k projednání Senát.

Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD, pro jejich návrh ale hlasovalo pouze 25 zástupců těchto stran. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že zákon má pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle ministra urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí, které budou mít dostatečnou lhůtu se vyjádřit. Snaha poskytnout jim také právo veta podle ministra "nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu".

Síkela připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).

Podmínku souhlasu obcí s výstavbou úložiště navrhli do vládní předlohy doplnit poslanci Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s Klárou Kocmanovou (Piráti) a Radek Koten (SPD). Doporučili využít podobného finského zákona. Síkela podotkl, že přijatý model funguje v Německu, Francii nebo ve Švýcarsku. Ivan Adamec (ODS) podotkl, že obce nemohou vetovat strategické zájmy státu a že se o pravidlech pro vybudování úložiště debatuje už dvě desítky let.

Podmínku požaduje uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Upozornila také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Kotenův návrh navíc v souladu s vládní předlohou počítal s tím, že rozhodnutí vlády o výběru úložiště bude podléhat souhlasu obou parlamentních komor, což sněmovní hospodářský výbor doporučil zrušit. Podle něj vláda musí rozhodnutí oběma komorám Parlamentu pouze zaslat na vědomí, přičemž účinné bude až po uplynutí 180 dnů od doručení.

Poslankyně ANO Berenika Peštová (ANO) označila rozhodnutí o umístění úložiště za manažerské, zatímco Parlament by měl zasáhnout v případě, pokud by kompenzace dotčeným obcím nebyly dostatečné. Kaňkovský namítal, že vláda by mohla rozhodnutí předchozího kabinetu sama zrušit, pokud podmínka parlamentního souhlasu nebude uzákoněna.

Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu by měl podle přijatých úprav hospodářského výboru dát obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění hlubinného úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle atomového zákona.

Zákon podle Síkely nastavuje pravidla jednotlivých řízení, kdy především stanovuje práva dotčených obcí. Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.

SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací zahájí ještě letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

Zdroj: ČTK 

Platforma obcí a spolků proti jadernému úložišti odmítá zákon přijatý Sněmovnou

15.11.2023 21:16 (ČTK)

Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu, která sdružuje 56 měst, obcí i spolků, odmítá zákon, jenž dnes prošel Sněmovnou. Nepodpořil slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě, řekl ČTK mluvčí platformy a starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD). Právě v blízkosti Horažďovic je jedna ze zvažovaných lokalit pro stavbu úložiště - Březový potok.

"Poslanci odmítli návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD) na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky. Vnímáme takový krok velmi negativně," uvedl. Podle Formana nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, jakou úložiště vysoce radioaktivního odpadu podle starostů je. Z vládního návrhu zákona rovněž poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS) vyškrtli spolurozhodující roli parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), dodal.

Forman řekl, že jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a další státní instituce inspirací Finsko, které už hlubinné úložiště staví, pak by se měly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. "Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to také Finsko, kde o hlubinném úložišti rovněž rozhoduje parlament," uvedl.

Platforma je velmi zklamaná přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti. "Starostové se nebojí zodpovědnosti podílet se na takovémto rozhodování. Pokud v této podobě projde zákon i Senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům, uvedl mluvčí platformy.

SÚRAO požádalo koncem února ministerstvo životního prostředí o povolení geologického průzkumu, který posoudí čtyři místa v zemi. Kromě Březového potoka jsou to ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Místo, kde úložiště za více než 110 miliard Kč vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Správa už od dubna provádí povrchové geologické mapování a biologický screening.

Zdroj: ekolist.cz

Starosty na Vysočině zákon k úložišti zklamal, za optimální ho nemá ani kraj

Vyšlo: 16.11.2023

Starosty na Vysočině v územích zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu zklamalo, že zákon, který má stanovit pravidla pro přípravu stavby, dnes prošel Sněmovnou bez pozměňovacích návrhů podporovaných obcemi. Starosta Rudíkova na Třebíčsku Zdeněk Souček (nestraník) ČTK řekl, že obce teď budou bojovat za to, aby senátoři zákon s návrhem změn vrátili do Sněmovny. Schválenou podobu zákona nepovažuje za optimální ani vedení Kraje Vysočina. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř území vytipovaných v ČR správou úložišť pro úložiště, Horka a Hrádek.

Sněmovnou schválený zákon nezavádí možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území. Nepočítá ani s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor.

Podle vyjádření Kraje Vysočina ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ještě v lednu avizovalo, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i obou komor Parlamentu. Hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO) uvedl, že krajské vedení považovalo původně avizovaný návrh za vhodný kompromis. "Musím bohužel konstatovat, že finální změna znění návrhu zákona nebyla s obcemi, kterých se má týkat, ani s námi jako zástupci samosprávy Kraje Vysočina ze strany MPO komunikována," uvedl.

Podle hejtmana to neprospěje několik měsíců budované důvěře zástupců obcí v celý legislativní proces. Nevyváží to ani fakt, že byla do návrhu zapracovaná změna v povinnosti vlády vypořádat připomínky obcí. "Uvidíme v tuto chvíli, jak tento návrh posoudí Senát, ale nepochybuji o tom, že naše obce i kraj senátorům zpětnou vazbu na dosavadní průběh poskytnou," uvedl Schrek. Zástupci kraje a 17 obcí podepsali v lednu memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě úložiště.

"Velké zklamání. Je to plivnutí obcím do očí, protože obce se na tom nějak podílet chtěly, když dostanou ta práva," řekl Souček k rozhodnutí Sněmovny. Řekl, že se bude zajímat také o to, jak hlasovali poslanci z Vysočiny.

Podle starosty Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeňka Dvořáka (nestraník) chtěly obce právo veta, aby bylo zřejmé, že je stát nutně potřebuje. Za ústupek označil požadavek, aby pro rozhodnutí o úložišti byl potřebný souhlas parlamentních komor, ani ten neprošel. "Teď je vidět, že nás stát nechce a de facto se s námi nechce bavit. Proto tam není ani to potvrzení souhlasu Parlamentem," uvedl Dvořák. Dolní Cerekev patří do území nazývaného Hrádek.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požádala koncem února ministerstvo životního prostředí (MŽP) o možnost provedení geologických průzkumů ve čtyřech lokalitách. Kromě Hrádku a Horky na Vysočině to jsou Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Jednání vyvolaná MŽP v tomto správním řízení byla v pondělí v Dolní Cerekvi a dnes ve Velkém Meziříčí. Obce v obou lokalitách na Vysočině na nich vznesly námitku možné podjatosti kvůli spolupráci České geologické služby (ČGS) spadající pod stejné ministerstvo se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

"Úlohou ČGS je sbírat a zpracovávat údaje o geologickém složení státního území a předávat je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování," uvedla mluvčí ministerstva Lucie Ješátková na dotaz ČTK.

Jedna finální lokalita pro hlubinné úložiště a jedna záložní by podle SÚRAO měly být vybrané v roce 2028. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Státy spoléhající na jadernou energetiku v Evropě ho mají mít od roku 2050.

Zdroj: ekolist.cz