Soud zamítl stížnost obce Temelín. Zpochybňovala průzkumné území pro úložiště
Vyšlo: 19. 10. 2026
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost obce Temelín na Českobudějovicku. Bojovala proti vymezení průzkumného území Janoch, což je jedna z možných lokalit pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Potvrdil tak verdikt Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu obce. Podle NSS se v této fázi rozhoduje pouze o možnosti provést geologický průzkum, nikoli o umístění či povolení samotného úložiště. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
„Rozhodnutí o stanovení průzkumného území Janoch stále neopravňuje k výstavbě ani provozu hlubinného úložiště a neurčuje hlavní ani záložní lokalitu,“ stojí v rozsudku senátu s předsedou Radovanem Havelcem.
Janoch stále zůstává jen jednou ze čtyř posuzovaných lokalit. Výsledky průzkumu mohou vést i k vyřazení lokality ze seznamu. Své výhrady může obec uplatnit v případných pozdějších fázích.
Z podobných důvodů NSS nedávno zamítl také stížnost obce Chanovice na Klatovsku, a potvrdil tak rozhodnutí o stanovení průzkumného území Březový potok. Stejným způsobem v červenci naložil se stížností Dolní Cerekve na Jihlavsku, která se týkala průzkumného území Hrádek.
Hlubinné úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren má v Česku vzniknout do roku 2050. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) letos začala s průzkumnými vrty na čtyřech lokalitách, které se dostaly do užšího výběru. Kromě Janochu, Březového potoka a Hrádku jde také o Horku na Třebíčsku. Všude se okolní samosprávy obrátily na soudy, zatím bez úspěchu.
SÚRAO v červnu informovala o tom, že na lokalitách začala s hydrogeologickými vrty. „V procesu výběru finální a záložní lokality jde o důležitý milník. Poprvé se podíváme prostřednictvím vrtů přímo pod zem a zpřesníme si dosavadní poznatky získané z povrchu. Podrobněji popíšeme geologické prostředí a lépe mu porozumíme, čímž získáme kvalitní podklady pro výběr finální a záložní lokality,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.
Na každé z lokalit vznikne několik vrtů. Jejich počet závisí na přírodních podmínkách. Obec Temelín v řízení před NSS namítala, že vrty v lokalitě Janoch mohou ovlivnit povrchové a podzemní vody, třeba vodní nádrž Hněvkovice, a že ochrana vod není dostatečně zajištěna.
Podle NSS však správní orgány rizika zohlednily. Stanovily závaznou podmínku, podle níž průzkumné práce nesmějí narušit vodní režim území ani způsobit únik znečišťujících látek do povrchových či podzemních vod.
Zdroj: ČTK, Českobudějovický deník
Články na stejné téma.
++
Vondrovic: Finální místo pro jaderný odpad chceme vybrat do roku 2030
16. října 2026
Kam uložit radioaktivní odpad na desítky až stovky tisíc let? Česko vybírá ze čtyř lokalit místo, kde má vzniknout hlubinné úložiště – jedna z nejdéle připravovaných a zároveň nejcitlivějších infrastrukturních staveb v zemi. Hostem deNIMBYzace je Lukáš Vondrovic, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Vysvětluje, proč má být finální lokalita vybrána kolem roku 2030, proč se má začít stavět kolem roku 2040 a proč musí být úložiště připravené k provozu v roce 2050.
Kolik celé úložiště bude stát? Kolik dostávají obce, na jejichž území probíhají průzkumy? A jak velké množství odpadu vlastně za celý život vyprodukuje člověk využívající jadernou energii? Možná překvapivě malé.
Řeč přijde také na ochranu podzemních vod, geologické průzkumy, finské úložiště Onkalo i otázku, jak vůbec varovat civilizaci za desítky tisíc let, že hluboko pod zemí leží radioaktivní materiál – když netušíme, jakým jazykem budou budoucí generace mluvit.
