Stále dražší, stále později: Náklady na plánované úložiště jaderného odpadu v Německu rapidně narůstají
Problémy s vodohospodářským právem, soudní spory – problémy kolem plánovaného úložiště jaderného odpadu v dole Konrad se hromadí. S tím rostou i náklady.
V roce 2002 byla schválena přeměna bývalého železnorudného dolu Konrad na národní úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu. Od té doby se odhadované náklady na výstavbu podzemního úložiště více než čtyřnásobně zvýšily. Náklady v současnosti dosahují přibližně 6,7 miliardy eur, uvádí se v odpovědi německé vlády na dotaz poslance Levicové strany Cema Inceho ze Salzgitteru. Odpověď má k dispozici server taz.
Na začátku projektu činil oficiální odhad nákladů na přestavbu dolu 1,6 miliardy eur. V následujících letech se odhady neustále zvyšovaly. Ještě v roce 2023 činily 6,3 miliardy eur. Německá vláda nyní uvádí, že samotná výstavba úložiště bude stát 5,8 miliardy eur. Podle vlády bylo na plánování a průzkum před výstavbou vynaloženo 0,9 miliardy eur.
Na následný provoz úložiště je v rozpočtu zahrnuto dalších 165 milionů eur ročně; jeho naplnění by mělo trvat přibližně 30 let. Vláda ve svých propočtech vychází ze současných odhadů Spolkové společnosti pro likvidaci radioaktivního odpadu (BGE).
„Projekt dolu Konrad se mění v bezednou jámu,“ říká politik Levicové strany Ince. Náklady přitom neustále narůstají. Než se tato mnohamiliardová investice ještě zvětší, musí politici „konečně zatáhnout za záchranou brzdu“. Termín uvedení dolu Konrad do provozu byl také opakovaně odkládán. Původně se počítalo s rokem 2013, nyní BGE předpokládá zahájení skladování „na začátku 30. let“.
Zatím není jasné, zda bude úložiště vůbec moci zahájit provoz. Informační servery NDR a BR nedávno informovaly o problémech s vodním zákonem Dolního Saska. Dokumenty naznačují, že důl Konrad by mohl potenciálně zcela selhat. Za současných regulačních podmínek zde není skladování jaderného odpadu možné.
Soudní spory mají za cíl projekt zastavit.
Starosta Salzgitteru Frank Klingebiel (CDU) řekl, že rešerše NDR a BR pouze potvrzují jeho dlouhodobé pochybnosti a dodal: „Je zbytečné se za každou cenu držet projektu, který je starý přes 23 let, a proto je pro dnešní dobu zcela nedostatečný,“ řekl. „To nemůže být správné ani právně bezchybné a je to pro lidi v našem regionu prostě nepřijatelné.“
U Vrchního správního soudu Dolního Saska (OVG) v Lüneburgu se projednávají také žaloby podané ekologickými organizacemi BUND a NABU proti stavebnímu povolení z roku 2002. Argumentují, že důl Konrad se již nestaví podle současných vědeckých a technologických standardů.
„Naší žádostí, založenou na vědecké a právní expertíze, jsme prokázali, že důl Konrad nesplňuje požadavky na konečné úložiště radioaktivního odpadu,“ uvedla Susanne Gerstnerová, předsedkyně BUND Dolní Sasko. „Proto se nyní musíme pokusit soudní cestou vynutit ukončení tohoto projektu.“ Podle mluvčího soudu dosud nebyl stanoven termín slyšení o žalobách.
„Levicový politik Ince poukazuje na to, že i kdyby byl důl Konrad uveden do provozu, jeho kapacita by nestačila k uložení veškerého nízko a středně radioaktivního odpadu. Úložiště má licenci pouze pro maximálně 303 000 metrů krychlových jaderného odpadu.“ Tento odpad pochází především z provozu a demontáže jaderných elektráren a v menší míře z výzkumu a medicíny.
Kontejnery, které mají být vyjmuty z poškozeného dolu Asse II o celkovém objemu přibližně 200 000 metrů krychlových, stejně jako zbytky z obohacování uranu ve vestfálském Gronau, by zde již nemohly být uskladněny.
Spolkové ministerstvo životního prostředí ve svém „Národním programu likvidace“ z roku 2025 předpokládá, že Německo bude muset uložit celkem až 660 000 metrů krychlových nízko a středně radioaktivního odpadu.
Autor: Reimar Paul, Zdroj: TAZ.de
Přeložila: Gabriela Reitingerová, OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí
