Úložiště jaderného odpadu vznikne o 15 let dřív. Starosty z Vysočiny čeká schůzka na ministerstvu 

V čele Správy úložišť radiaktivního odpadu (SÚRAO) stojí od začátku října nový ředitel. Je jím dřívější vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu Lukáš Vondrovic. Ten se postupně setkává se zástupci všech čtyř lokalit, kde by v budoucnu mohlo hlubinné úložiště vzniknout. Náš kraj má v této čtveřici hned dvě lokality. Jsou jimi Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku.

Lukáš Vondrovic v minulém týdnu navštívil zástupce Hrádku na Jihlavsku, setkání proběhlo v Třešti. Starostům osmi dotčených obcí v lokalitě Hrádek na schůzce sdělil pro ně neradostnou zprávu - případné úložiště s největší pravděpodobností začne fungovat o 15 let dříve, než bylo původně plánováno. Jak Jihlavské Drbně vysvětlil ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic, k posunu termínu by mohlo dojít kvůli takzvané evropské taxonomii.

Rozhodne vláda
„Evropská komise totiž stanovila jako podmínku pro zařazení jádra mezi „zelené investice“ začátek ukládání v hlubinném úložišti v roce 2050. O tom, zda tento termín bude, nebo nebude muset být splněn, rozhodne vláda ČR,“ vysvětlil naší redakci Lukáš Vondrovic. Body, které byly v Třešti projednávány, nechtěl Vondrovic dále komentovat. „Šlo o uzavřené setkání se starosty,“ doplnil.

„Další z porušených slibů," říkají starostové
Podle reakcí zúčastněných starostů bylo nejzásadnější informací právě ono zmíněné zkrácení harmonogramu výběru a následného budování hlubinného úložiště o 15 let. Vzhledem k tomu, že po zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři jim byly obce připravovány na velmi podobné průzkumné práce a diskuzi nad jejich výsledky, považují zástupci z lokality Hrádek oznámení SÚRAO za další z porušených slibů. „Urychlení výběru finální lokality přispěje pouze k tomu, že bude zase všechno šité horkou jehlou jen pro odškrtnutí si splněného úkolu bez ohledu na dopady občanů žijících v daných lokalitách,“ vyjádřila Drbně svůj názor starostka Cejle Pavlína Nováková.

S urychlením harmonogramu výrazně nesouhlasí ani Zdeněk Dvořák, starosta Dolní Cerekve. „Zatímco Němci na rovinu řekli, že pro ně mají bezpečnostní požadavky přednost před časovými, Česká republika svůj harmonogram nesmyslně zkracuje. Mám obavu, že to je na úkor kvality,“ komentuje Zdeněk Dvořák v narážce na v minulém týdnu zveřejněnou zprávu německé společnosti pro ukládání radioaktivního odpadu (BGE).

Kromě zkrácení harmonogramu obcím vadí i chybějící zákon o hlubinném úložišti nebo o zapojení obcí do procesu výběru úložiště, který nazývají pravidly hry. Problémem je podle nich, že se o průzkumných územích má rozhodovat podle horního zákona z roku 1988.

Dlouhá řada nezodpovězených otázek
„Husákovy zákony logicky v té době neumožňovaly žádnou účast veřejnosti nebo dotčených obcí, přitom novelizovaný atomový zákon pro hledání a stavbu úložiště zvláštní právní úpravu (speciální zákon o úložišti) vyžaduje,“ zmiňuje další z problémů starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. „Těch nevyřešených a nezodpovězených otázek máme dlouhodobě dlouhou řadu, a chceme s nimi seznámit ministra Síkelu,“ naznačil starosta Dolní Cerekve. Na ministerstvo průmyslu a obchodu pojede za ministrem Jozefem Síkelou Zdeněk Dvořák spolu se starostou Nového Rychnova Janem Malátem. Schůzka je plánovaná na 6. prosince.

Pavlína Nováková z Cejle doplnila, že ředitel SÚRAO Vondrovic přítomné zástupce obcí ujistil, že chce zdokonalit komunikaci mezi obcemi a SÚRAO, stejně jako tomu bylo u předchozích ředitelů. „Dle mého názoru by prvním krokem k lepší komunikaci by měla být stanovena jasná pravidla a zapojení obcí a občanů do procesu rozhodování. To se doposud žádnému ministrovi ani řediteli SÚRAO nepodařilo,“ je přesvědčená Nováková.

Negativní dopad na pitnou vodu
Dotčené obce v lokalitách se úložišti už několik let aktivně brání. Například lokalita Hrádek argumentuje případnými negativními dopady na tamní zdroje pitné vody. Zástupci obcí poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky. Jejich právník Luboš Kliment navíc loni našel dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy. „Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl již dříve právní zástupce lokality Hrádek Luboš Kliment.

Zatím poslední akcí, na které se sešli zástupci obcí z lokality Horka, byl Den proti úložišti. Ten se konal v sobotu 9. dubna v Dolní Cerekvi na Jihlavsku.

Autor: Lenka Dvořáková

Zdroj: jihlavskadrbna.cz