Uran se v ČR vyplatí těžit, pokud zdraží o třetinu

Vláda chce těžbu uranu v Česku zachránit otevřením nového dolu. Nízké ceny radioaktivního prvku však z toho dělají riskantní podnik.

PRAHA Ministerstvo průmyslu a obchodu doposud tvrdilo, že verdikt o otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině za současné vlády nepadne. Sobotkův kabinet měl pouze podniknout „legislativní přípravu“ případné budoucí těžby. Jak ale vyplývá ze zprávy o návrhu dalšího postupu v těžbě uranu v Česku, mělo by klíčové rozhodnutí o financování nákladné výstavby dolu padnout v lednu 2018.

Tedy zhruba v době, kdy bude současný kabinet mandát nové vládě teprve předávat. Veškeré další potřebné kroky už pak nebudou spadat do kompetencí nové vlády, ale pouze pod zodpovědné instituce, především báňský úřad. S hloubením jámy by se mělo začít v polovině roku 2019 a se samotnou těžbou o tři roky později. Záměr už kritizovali jak ekologové, tak obyvatelé okolních obcí.

Resort plán předkládá v době, kdy se cena uranu ve světě drží na velmi nízké úrovni. Od cen se však bude odvíjet, zda se stavba dolu v hodnotě jednotek miliard korun nakonec vyplatí.

Podle analýzy, kterou si provozovatel uranových dolů státní podnik Diamo nechal vypracovat u společnosti ČSOB Advisory, bude těžba rentabilní, pokud se cena kilogramu uranu vyšplhá minimálně na 3 161 korun a z dolu se vytěží přinejmenším 4,4 tisíce tun. 

V současnosti je radioaktivního kovu na trhu přebytek a aktuální cena se pohybuje kolem dvou tisíc korun za kilogram. A to přestože v posledních měsících patrně narostla kvůli krizi na Ukrajině a uzavření některých ložisek ve světě.

Podle producentů jde však o nepatrný výkyv a nelze sázet na udržení trendu. „Neměli bychom se nechat zmást malým výkyvem,“ řekl deníku Wall Street Journal Harry Kenyon-Slaney, šéf těžařské společnosti Rio Tinto, jednoho z největších producentů uranu na světě.

Z dlouhodobého hlediska se předpokládá tlak na zdražování uranu kvůli chystanému otevření desítek reaktorů v Číně a s tím spojené vyšší poptávce v Asii. Zda se tak opravdu stane, je ale značně nejisté. „Připouštím alternativu, že cena může jít nahoru, protože především v Asii se počítá s rozvojem jaderné energetiky. Na druhou stranu si nemyslím, že by byl uranu nedostatek. Zásoby jsou poměrně veliké,“ míní analytik J&T Michal Šnobr, který vidí v záměru vlády spíše plán na udržení zaměstnanosti v regionu.

Podle Jana Gavora z poradenské společnosti ENA asijský rozvoj vykompenzuje vypínání reaktorů v Německu a Japonsku. „Významný nárůst poptávky neočekávám, ani žádný jiný impulz k nárůstu ceny. I když jsou v Asii plánovány desítky reaktorů, jejich přírůstek bude vyvažován útlumem těch starých v Evropě,“ říká Gavor.

Zástupci Ministerstva průmyslu proto argumentují, že předkládaná zpráva není závazná. Vláda harmonogram otevření nového dolu přehodnotí v průběhu roku 2017 a rozhodnutí o financování stavby dolu s největší pravděpodobností přesune až na příští kabinet.

„Právě vláda, kterou si voliči teprve zvolí, bude o případném otevírání dolu rozhodovat,“ říká Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva. ČEZ se dohodl na ceně za uran Spory o cenu uranu zbrzdily i dohodu o prodloužení dodávek suroviny společnosti ČEZ pro roky 2015 až 2017. Ta je přitom jediným zákazníkem Diama, který v současnosti provozuje poslední funkční uranový důl Rožná.

Podle mluvčího ČEZ Martina Schreiera se nakonec podařilo dohodnout a smlouva je před podepsáním. S koncem kontraktu skončí i vytěžený důl Rožná, takže na otevření nového dolu závisí budoucnost těžby uranu v Česku.

Pro samotný ČEZ by nicméně výpadek dodávek žádné vážnější následky neměl. „Vzhledem k široké globální nabídce uranové suroviny ČEZ není závislý na uzavření kontraktu se společností Diamo,“ dodal Schreier.

Zdroj: Mlada Fronta DNES
Autor: Jan Brož