Žalují ministerstvo kvůli průzkumu
Podání žaloby zatím neznamená, že se plánované průzkumné práce v lokalitě zdrží
Jihlavsko – Tahanice kvůli jaderným průzkumům pokračují. Hojkov, Cejle, Milíčov a Nový Rychnov. Tyto čtyři obce z lokality Hrádek se rozhodly společně se sdružením 2. alternativa z Dolní Cerekve i nadále bránit proti tomu, že by se v katastrech jejich obcí měl dělat průzkum kvůli jadernému úložišti. Ten v polovině září povolil ministr životního prostředí, a to se obcím nelíbí.
Lokalita kolem Čeřínku, která zahrnuje šest obcí, je totiž vytipovaná jako jedna ze sedmi, kde by v budoucnu mohlo úložiště jaderného odpadu vyrůst. A právě geologické průzkumy Správy úložišť jaderného odpadu (SÚRAO) mají ukázat, zda se Hrádek k tomuto účelu hodí.
Dlouholetou bojovnicí za to, aby se na Čeřínku vůbec nevrtalo, je starostka Hojkova Milada Duchanová. Ta svolala na konec září velkou schůzku dotčených obcí. Naní se obce domluvily, že podají žalobu.
Bojí se o vodu
Obce a spolky chtějí v žalobě zrušit ministrovo rozhodnutí o svém odvolání i povolení k průzkumu. "Celou záležitost jsme předali našim právníkům, a ti nám doporučili podat žalobu u Městského soudu v Praze proti rozhodnutí ministra životního prostředí, který zamítl náš podaný rozklad proti vrtům a průzkum nakonec povolil," upřesnila starostka Hojkova Milada Duchanová. "Od začátku jsem proti tomu, aby se u nás dělaly zásahy do území. Bojíme se o vodu. Máme zde Hubenovskou nádrž, která je zásobárnou pitné vody pro Jihlavu a široké okolí," vysvětlila Duchanová, proč nechce žádný zásah do zemské kůry na Čeřínku.
Ministerstvo životního prostředí respektuje právo obcí obracet se s návrhy na posouzení zákonnosti postupu jakéhokoli správního orgánu na správní soudy. "Nicméně ministerstvo je přesvědčeno, že ve vedených správních řízeních postupovalo zcela podle obecně závazných právních předpisů a přihlédlo ke všem námitkám účastníků řízení," uvedla tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Podané žaloby ovšem v tuto chvíli průzkumům nezabrání. "Rozhodnutí o stanovení průzkumného území je v právní moci. Podání žaloby na tom nic nemění," zdůraznila Roubíčková. Pouze v případě, že by soud k návrhu žalobce přiznal žalobě odkladný účinek, pak by podle Roubíčkové mohlo dojít k odkladu rozhodnutí ministerstva, tedy k oddálení průzkumných prací.
Proces vyhledávání budoucího úložiště vede SÚRAO, které chce s přípravami na průzkum začít co nejdříve. Průzkumy jsou pro SÚRAO důležité s ohledem na výběr dvou finálních lokalit. Jsou klíčové pro objektivní posouzení a vzájemné srovnání lokalit. Do roku 2020 by totiž SÚRAO mělo vládě předložit dvě finální kandidátní lokality vhodné pro umístění úložiště jaderného odpadu. "Přípravu na průzkumy zahájíme co nejdříve. V první řadě je nezbytné vytvořit projekt geologických prací, který podrobně popíše veškeré činnosti v rámci průzkumů. Tento projekt bude projednán s obcemi," řekl už před časem ředitel SÚRAO Jiří Slovák.
První etapa průzkumů bude zahrnovat povrchový odběr vzorků hornin a geofyzikálních měření bez zásahů do hloubky.
Projekt geologicko průzkumných prací bude obsahovat podrobnou dokumentaci všeho, co se bude v rámci geologických průzkumů dělat. Součástí bude rozpis použitých metod, postupů, způsobů provádění prací a jejich rozsah, časový harmonogram apod. Práce budou obsahovat například podrobné geologické a hydrogeologické mapování, geofyzikální měření či hodnocení geotechnické vhodnosti. Kromě geologických dat SÚRAO využije i další podklady: studii technické proveditelnosti, studii dopadů na životní prostředí a studii socioekonomických vlivů. Pro další etapu průzkumů, včetně hlubokých vrtů, bude správa úložišť opět žádat o stanovení průzkumného území.
Cílem správy úložišť v této etapě je pomocí geologických průzkumů zúžit počet vytipovaných lokalit z dnešních sedmi na čtyři. Geologické průzkumy se kromě Hrádku budou dělat také v lokalitách Čertovka, Čihadlo, Horka, Kraví Hora, Magdaléna a Březový potok. Hrádek čekal na vyjádření nejdéle ze všech jmenovaných lokalit.
Hlubinné úložiště by podle aktuálních plánů mělo zahájit provoz v roce 2065.
Zdroj: Pelhřimovský/Třebíčský deník