Zlikvidujte jaderný odpad, volá EU. Obce se bojí, že se úložišti neubrání

Vyšlo 9. ledna 2022

Česko se brzy může dostat do problémů v souvislosti s ukládáním jaderného odpadu. Plány na výstavbu hlubinného úložiště počítají se začátkem stavby nejdříve v roce 2050, Evropská komise chce mít ale tou dobou již hotovo. Obce, kterých se to týká, se staví proti, vláda slibuje, že návrh Komise bude připomínkovat a zajistí větší zapojení samospráv do výběru vhodného místa.

   Do médií minulý týden unikl návrh dokumentu Evropské komise určující zdroje energie, které se budou v příštích dekádách považovat za udržitelné. Komise mimo jiné navrhuje, že by státy EU měly mít okolo roku 2050 vyřešenou otázku likvidace vysoce radioaktivního materiálu z jaderných elektráren. Česká republika zamýšlí jít, podobně jako jiné země, cestou vybudování hlubinného úložiště.

   Má to ale háček. Celý projekt zaštiťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a vhodnou lokalitu vybírá už od devadesátých let. Po dlouhém procesu se do nejužšího výběru dostaly čtyři lokality. Horka (na Třebíčsku), Hrádek (u Jihlavy), Březový potok (v Pošumaví) a Janoch (u Temelína). Ty již předloni schválila tehdejší vláda.

   Obyvatelé zmíněných i okolních obcí o umístění úložiště poblíž jejich domovů většinou zájem nemají, někteří se ohrazují proti způsobu, jakým byla místa vybrána. Na protest proti vládnímu rozhodnutí vznikla například Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 35 dotčených měst a obcí.

   Nikdo se nás neptal

   Jednou z takových vesnic jsou i Chanovice na Klatovsku. „V první řadě máme problém s přístupem úřadů. Na začátku nám sdělily, že u nás může být úložiště radioaktivních odpadů na sto tisíc let a my jako občané do toho nemáme co mluvit. A podobně to pokračuje doteď,“ sdělil tamní starosta Petr Klásek.

   „Pro nás je to skutečně citlivé téma, protože v materiálech se uvádí, že některé z vesnic mohou v důsledku stavby ztratit funkci bydlení,“ uvádí starosta konkrétní příklad dopadu stavby, která by podle odhadů měla rozlohu až 500 hektarů. „Předminulý rok, když se vybíraly poslední čtyři lokace, měly obce na jednáních roli pozorovatelů. To v praxi znamená, že jsme mohli jen sedět a poslouchat,“ dodává.

   Nespokojenost obyvatel reflektuje i Správa úložišť. V posledním výzkumu veřejného mínění z roku 2018 uvádí, že ve třech ze čtyř vybraných lokalit obyvatelé s projektem nesouhlasí nebo se proti němu aktivně vymezují. U lokace Janoch v době uskutečnění průzkumu nebyl dostatek dat, minulý rok ale spolek Stop Janoch sdružující obyvatele z okolních obcí nasbíral petici s třemi a půl tisíci podpisů.

   Protest proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu a proti postupu SÚRAO v lokaci Na Skalním.

   Podobně se vyjádřil i Antonín Sekanička, místostarosta obce Cejle na Jihlavsku. „Úmysl státu je obrovským rizikem pro život v našich obcích. Od počátku je výběr lokalit veden, vyjednáván, dokazován a připravován špatně, neprůhledně a bez respektování hlasů a zájmů místních obyvatel,“ říká Sekanička.

   „Ve státě, kde je problém bezproblémově postavit dálnici a politické a nadnárodní zájmy ovlivňují budování strategických staveb, se obáváme díla, která ohrozí naše pitné vody, krajinný ráz a vlastní život obyvatel. Chápeme důležitost výroby jaderné energie, ale nelze od nás očekávat, že tiše strpíme prosté zakopání odpadu pod naši zem,“ dodal starosta. Podle jeho slov valná většina obyvatel v okolí tamní lokality Hrádek s ním názor sdílí, jak ukázaly místní referenda.

   „Občané mají samozřejmě naprosté právo vyjádřit svůj názor stejně tak, jako to dělají při jiných stavbách. SÚRAO bude nadále pokračovat v informování obcí a občanů v dotčených lokalitách a vysvětlovat témata ukládání radioaktivních odpadů,“ sdělila tisková mluvčí Správy Martina Bíla.

   Výběr nejvhodnější lokality podle energetického experta Martina Sedláka zatím příliš úspěšný není. „Za dvacet let procesu se stát dopředu příliš neposunul. Nejdál se v přípravě úložišť dostaly skandinávské státy, které při přípravě projektů respektují práva místních a procesy jsou tam nastaveny velmi transparentně,“ hodnotí programový ředitel Svazu moderní energetiky Sedlák.

   Míč je na straně nové vlády

   Kvůli stížnostem obcí minulá vláda připravila zákon o jejich zapojení do výběru lokality úložiště. Posílení pozice slíbila obcím i nová politická garnitura v koaliční smlouvě. „Tato vláda není první, které má zájem přípravu českého úložiště civilizovat, pokud by svůj slib dodržela, může to významně přispět k odblokování situace,“ myslí si Sedlák.

   „Už deset let se obcím slibuje zákon o posílení jejich práv při vyhledávání úložiště. Tím bude třeba začít, aby se mohla nějak posunout problematická situace s dotčenými samosprávami,“ dodává energetický expert a ekologický aktivista Edvard Sequens, který se problematikou jaderného odpadu v ČR zabývá dlouhodobě.

   Kam s ním? Boj státních institucí o úložiště jaderného odpadu eskaluje

   Ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje, že se připravovaný návrh zákona o zapojení obcí projedná a posune dále. „MPO se bude návrhem zabývat tak, aby jej v dohledné době předalo parlamentu, kde lze očekávat intenzivní diskusi,“ sdělil tiskový mluvčí resortu David Hluštík.

   Starosta Chanovic je po svých zkušenostech skeptický. Podle jeho slov již slyšel mnoho slibů a absolvoval mnoho jednání, žádné z nich ale nevedlo ke konkrétním výsledkům. „Skeptici se obávají, že stát si určí místo stejně bez potřebných důkazů a respektování názorů lidí v lokalitách tak, jak tomu bývalo kdysi při stavbách elektráren, dolů či přehrad,“ doplnil starosta Cejle Sekanička.

   Rok 2050?

   Aktuální české plány říkají, že by se úložiště mělo začít stavět v roce 2050, ale v tu dobu by Evropská komise chtěla mít likvidaci plně vyřešenou. Uspíšení stavby podle vyjádření SÚRAO však za určitých podmínek reálné je.

   „Zprovoznění velkých technologických celků v horizontech desítek let je z technického pohledu případně za určitých předpokladů možné,“ uvedla tisková mluvčí správy úložišť, avšak zdůraznila, že návrh Komise je předběžný a před finálním schválením přesné termíny není možné komentovat.

   Před schválením chce kabinet Petra Fialy návrh nejprve připomínkovat. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková tvrdí, že rok 2050 realistický není. „U jaderné energetiky je zatím pro nás fikcí rok 2050, do kdy má být zajištěno trvalé ukládání jaderného odpadu. S ohledem na výběr finální lokality je to pro ČR těžko splnitelné,“ sdělila ČTK.

   „Argumenty ČR budou věcné a v otázce hlubinného úložiště budou akcentovat zejména bezpečnost, technickou proveditelnost a samozřejmě dopady na životní prostředí, o kterých je taxonomie v první řadě,“ doplnilo ministerstvo průmyslu slovy mluvčího pro iDNES.cz

   Programový ředitele Svazu moderní energetiky Sedlák tvrdí, že Evropská komise bude muset datum likvidace v každém případě stanovit. „Dá se předpokládat, že pokud má být jádro zařazeno mezi přechodové udržitelné technologie, musí být vyřešena i kritéria, jak naložit s vysoce radioaktivním jaderným odpadem,“ dodává.

   Podle Sequense uspíšení projektu úložiště může být rizikové. „Vyhledávání má výrazné zpoždění a teprve na konci roku 2020 došlo k výběru čtyř lokalit na základě jen některých výzkumů a archivních dat. Teprve nyní mají začít průzkumy, které mají dát odpověď až v roce 2030 a podle mého názoru by jejich urychlení mohlo být na úkor kvality a tedy budoucí bezpečnosti.“

   „Obávám se, že s návrhem Evropské komise se všichni vyděsí a začne se někde bezmyšlenkovitě kopat,“ sdělil Oldřich Svoboda, který žije v Budišově nedaleko Třebíče poblíž jedné z lokalit, kde má stát úložiště.

   Závazek na sto tisíc let

   Vybudování hlubinného úložiště je technologicky náročný proces, který do vybraného místa zásadním způsobem zasáhne. Odpad totiž zůstává nebezpečný po statisíce let, tedy mnohem déle, než kam sahají naše znalosti o nejstarších civilizacích.

   Radioaktivní materiál se musí uložit tak, aby se v žádném případě nedostal do styku s biosférou. Na umístění úložiště se kladou striktní podmínky. „To, co se geologové, hydrologové a materiáloví inženýři snaží vyřešit je, aby byla co nejmenší pravděpodobnost porušení izolačních bariér, hlavně kontejnerů. A když už by k ní došlo, tak aby nemohlo dojít k vynesení radionuklidů na povrch prouděním vody,“ vysvětluje Sequens. Dodává, že problémy mohou nastat i při samotném přesunu materiálu.

   Správa úložišť ubezpečuje, že takové podmínky je schopná zajistit. „Česká republika disponuje dostatečně rozvinutým programem přípravy hlubinného úložiště včetně kompetentních institucí a odborníků, kteří tuto problematiku řeší,“ komentuje SÚRAO a podotýká, že hlubinné geologické ukládání je nejmodernějším řešením, které je zároveň bezpečné.

   „Co se týče rizik, netajíme je, naopak s nimi pracujeme. Technické zprávy, které zveřejňujeme na našem webu, nám slouží právě i k tomu, abychom podrobně znali všechna rizika, která se s výstavbou a provozem pojí, a mohli se jich vyvarovat,“ dodává Správa.

   Výstavba hlubinných dolů kromě zmíněných problémů s sebou nese výrazné finanční náklady. V současné době se odhadují asi na 111 miliard. Získávání energie z jaderných elektráren i bez započítání úložišť představuje podle studií nejdražší zdroj energie ze všech kvůli nákladné výstavbě bloků. Podle některých odborníků je tak problém s ukládáním odpadu dalším důvodem, proč jádro postupně opouštět. S přibývajícím radioaktivním materiálem se ale budeme muset vypořádat v každém případě.

   Starosta Chanovic Klásek doufá, že by s technologickým pokrokem mohlo přijít jiné řešení, jak naložit s radioaktivním materiálem, než jej pohřbít pod zem. „V koaliční smlouvě nové vlády je příslib otevření řešení problému jaderného odpadu i jiným možnostem, než je úložiště. To by ovšem bylo obtížně splnitelné současně s podmínkou Evropské komise na úložiště v roce 2050,“ dodává závěrem Sequens.

Zdroj: idnes.cz

Autor: Vojtěch Svěrák