Další krok k vybudování úložiště jaderného odpadu je tady. Brzy se začne vrtat

Vyšlo: 3.3.2023 

Kolem čtyř lokalit zvažovaných pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu, mezi nimiž je i Březový potok v Pošumaví, je zase pořádně rušno.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala koncem února na Ministerstvo životního prostředí ČR žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Konečná lokalita by měla být stanovena už do roku 2028. Dotčeným obcím se to nelíbí.

Pokud budou tato území stanovena, což se dá předpokládat, začne SÚRAO provádět ve vybraných lokalitách (kromě Březového potoka v Pošumaví to jsou Hrádek na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janoch na Českobudějovicku) geologické průzkumné práce. „Podání žádosti o stanovení průzkumného území je významným krokem na cestě k výstavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České republice. Plníme tím také podmínky evropské taxonomie, aby mohlo být jádro považováno za čistý zdroj elektrické energie,“ řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic. Dodal, že se stanovením průzkumných území se podle zákona pojí i finanční příspěvky. „Každá obec zahrnutá do průzkumného území získá příspěvek ve výši 600 000 Kč ročně. Dále také příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý čtvereční metr katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno, a to po celou dobu stanovení průzkumného území. Příspěvky obce mohou použít dle svého rozhodnutí,“ uvedl.

Cílem průzkumů je podle něj získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální variantu pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Lokality byly dříve charakterizovány jen z povrchu, teď je podle SÚRAO zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především například z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být, do nejmenších podrobností. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ vysvětluje vedoucí oddělení geologie SÚRAO Marek Vencl.

Práce v režimu geologického průzkumu nejsou jediné, které budou na lokalitách a jejich okolí probíhat. První odborníci z České geologické služby a experti na biologický monitoring se v lokalitách objeví tento měsíc. Pro tyto práce není dle SÚRAO zapotřebí stanovených průzkumných území stejně jako pro práce v režimu výzkumu.

Lidé nejen na Horažďovicku proti úložišti dlouhodobě protestují. I teď vyjádřilo 31 dotčených obcí a měst nesouhlas. „Zahájení jakýchkoliv geologických průzkumných prací na území našich obcí bez stanovení férových pravidel je známkou nadřazeného postoje státu a snahy splnit úkol bez ohledu na důsledky pro lidi zde žijící,“ uvedl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Antonín Seknička. Doplnil, že obce a spolky z postižených lokalit ve spolupráci s Platformou proti hlubinnému úložišti se rozhodly své oprávněné, ale ze strany státu opomíjené zájmy připomenout v sobotu 15. dubna již sedmým ročníkem společného Dne proti úložišti. Chtějí tak připomenout vládě neplnění jejího vlastního programového prohlášení.

Zdroj: Klatovsky.denik.cz