Starosta: Úplatek od státu nechceme, myslíme na naše potomky

Reportér, Dne: 25.7.2020

Zamíří do Pošumaví radioaktivní palivo z jaderných elektráren? Hledání místa pro jeho trvalé uložení se posunulo do další fáze: z devíti vytipovaných lokalit zůstaly v užším výběru čtyři. Jednou z nich jsou Chanovice na Klatovsku. Jejich dlouholetý starosta a zdejší rodák Petr Klásek popisuje náročná a bizarní jednání s politiky a státními úředníky.

Připusťme, že okolí vaší obce bude vyhodnoceno jako nejvhodnější místo pro konečné uložení paliva z Temelína a Dukovan. Jak by se to Chanovic dotklo?

Strašně nerad se pouštím do technických detailů, protože pro mě je klíčový princip celé procedury. Ale když se ptáte... Kousek od nás by měl vzniknout nadzemní areál o ploše tři sta krát tisíc metrů s parkovištěm pro 190 aut. To hlavní je ale podzemní prostor. V roce 2003 se oficiálně uváděla rozloha 195 hektarů, pak se to změnilo na 306 hektarů a dneska už se mluví o pěti stech hektarech. Pro vaši představu: to je zhruba sedm set padesát fotbalových hřišť. Kdybyste chtěl takovou plochu obejít, ujdete přes devět kilometrů. Celkem by to u nás zasáhlo nejméně pět vesnic.

Viděl jste nějaký sklad radioaktivního odpadu na vlastní oči?

Opakovaně dostáváme nabídky podívat se do podzemních laboratoří ve Švýcarsku, Anglii, Německu, Švédsku, Francii. Mohlo by vyjet víc lidí z vesnice i s rodinnými příslušníky. Ale proč bych tam jezdil? Co bych se dozvěděl? Trvalé úložiště, které se tady plánuje, zatím nikde na světě neexistuje. A zbytek si můžu najít a přečíst sám. Nepotřebuju, aby mi někdo platil hotel, krmil mě a vozil na výlety.

Platforma proti úložišti sdružuje desítky obcí z vytipovaných lokalit. Jste ze starostů jediný takhle zásadový?

Je to lákavé, udělat si výlet za státní peníze, takže někteří takhle vycestovali. Já osobně odmítám utrácet peníze daňových poplatníků tímto způsobem. Považuju to za neslušné.

Starostou Chanovic jste dvacátý rok. Jak se za tu dobu situace s úložištěm vyvíjela?

První nápady pocházejí z devadesátých let. Do té doby od nás veškerý vysoce radioaktivní materiál odebíral Sovětský svaz. Po rozpadu SSSR se objevilo asi třicet míst, kam by se to dalo ukládat. Jen tady u nás jich bylo několik, všechna při železniční trati Budějovice – Plzeň. Těch dalších peripetií bylo tolik, že ani nevím, kterou vybrat dřív.

Zkuste to.

Zvláštní situace nastala někdy v roce 1995, to už jsem byl zastupitelem. Přijeli k nám zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, my jsme si k tomu řekli svoje a reakce byla následující: „Dobře, když to tu nechcete, vyškrtneme vás ze seznamu.“ O to větší překvapení přišlo v roce 2003, kdy jsme se ocitli v zúženém výběru.

Jak vám to vysvětlili?

Oznámil nám to Vítězslav Duda, tehdejší ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), na setkání se zástupci obcí v horažďovickém hotelu Zlatý jelen. Ohradili jsme se, že před osmi lety nám jeho předchůdce tvrdil, že se tady zkoumat nebude. Zvedla se velká vlna nevole, tak si vyžádal pár minut, vzal si stranou své spolupracovníky a ti mu potvrdili, že se tady celou dobu pokračovalo v různých studiích bez vědomí obcí.

Proč vám to sdělili zrovna tehdy u Zlatého jelena?

Protože další týden sem chtěli poslat vrtulník, který by šachovnicově přelétával obdélník o rozloze osm krát deset kilometrů se sondami zapůjčenými z Kanady. Věděli, že by lidem bylo divné, kdyby jim celé dny prolétávala helikoptéra s nějakým podivným zařízením tak nízko nad hlavami, tak nás přijeli informovat.

OTÁZKY BEZ ODPOVĚDÍ

Výběru úložiště vytýkáte hlavně nejasná pravidla. Co vám nejvíc vadí?

Vadí mi především dvě věci. Zaprvé mám zaměstnancům státu za zlé, jak arogantně k tomu přistupují z hlediska demokracie a práva. Ten způsob jednání je doslova darebný. A vadí mi to i jako technikovi, jsem autorizovaný stavitel. Nikdy neexistuje pouze jediné řešení.

Pojďme nejprve probrat právní aspekt.

Hned na začátku nám již zmíněný ředitel SÚRAO oznámil, že neexistuje zákon, který by obcím umožňoval do celého procesu vstupovat. A skutečně se nás po celou dobu nikdo na nic neptá. Nemůžou ale přece přijít někam, kde už někdo žije, a říct: „Takhle si to tady postavíme a basta.“ Připomínám, že podle atomového zákona (zákon o mírovém využívání jaderné energie, pozn. red.) má hlubinné úložiště sloužit sto tisíc let.

Nejsou vaše obavy předčasné? Vytipovaných lokalit zůstává ve hře pořád ještě několik.

Probíhá tady geologický průzkum, utrácejí se stovky milionů korun za všelijaké studie. V jedné z nich se výslovně píše, že některá sídla by „ztratila funkci bydlení“. Kdy jindy by s námi měl stát začít férově komunikovat?

Dříve existovala takzvaná Pracovní skupina pro dialog, vloni byl vytvořen Poradní panel expertů ředitele SÚRAO.

V obou případech šlo o divadlo pro veřejnost. Ze sedmi členů poradního panelu jich šest najmenoval přímo ředitel SÚRAO. Sedmým byl pozorovatel Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu, který na jednáních mohl maximálně sedět a poslouchat. Opět bez práva hodnotit a rozhodovat.

Probíhala i setkání přímo se starosty vytipovaných obcí.

Absolvoval jsem stovky jednání, besed a setkání. Neměl jsem problém kdykoliv sem k nám do Chanovic sezvat sousedy, starosty, úředníky, politiky. Teď už to asi dva roky neděláme, protože jsem zjistil, že je to úplně zbytečné. Někteří starostové se zajímají velice zevrubně o podrobnosti, ale zástupci státu na jejich dotazy neumí vůbec odpovědět.

Můžete uvést příklad otázky, na kterou nedostáváte odpověď?

Radioaktivní materiál má být uložen v hloubce pět set až tisíc metrů, o velikosti toho prostoru už jsme mluvili, celkem to má být sto kilometrů podzemních chodeb a tunelů. Když se zajímáme, co všechno by to obnášelo, pokaždé se dočkáme jen jakési blahosklonné bagatelizace. Přitom si stačí prostudovat dostupné materiály a zjistíte, že má jít o pět až sedm milionů kubíků vytěžené horniny. To znamená celkem milion a půl náklaďáků. Kde se to kamenivo uloží? Taky někde tady? Podobných nejasností je tam celá řada.

Celé znění článku naleznete na: Reportermagazin.cz

Zdroj: Reportermagazin.cz

Autor: Marek Šálek