Hlubinné úložiště bez demagogie. Máte rádi počty?
Zprávy ze Správy SÚRAO píší o mýtech. Ne že by to bylo nějak veselé čtení. SÚRAO si dokáže vyrobit mýtus, který někdo řekl a pak jej vyložit, jaká je to demagogie. Prý: „je mýtus, že úložiště bude obr“. Líčí, jak je někdo trápí s argumenty o zásadním zásahu do krajiny. Už šroubované: „zásadním zásahem do krajiny“ by snad nikdo nepoužil. Poté se hroutí, že ten někdo zapomněl dodat, že těch 72 fotbalových hřišť je pod zemí. Od nikoho jsem takovou variantu neslyšel a když, tak se vší parádou, jak to je. Inzerujeme to v mapě Stezky zářivky, kam jsme jejich podzemní stavbu promítli. Že by se nevyznali ve vlastních plánech, v mapě neuměli číst?
A konečně se dostáváme k jejich milovanému: 1-2 náklaďáky za hodinu. Tady jsem byl přinucen sáhnout k výpočtům, jež předvedli v inzerci v jednom z čísel Deníku, neboť ve Zprávách ze Správy již jen publikují výsledky. Čili ve Finsku prý vytěžili 100 tisíc m3 horniny, což bylo 270 tisíc tun materiálu. Již skutečnost, že tabulkově má žula specifickou hmotnost 2700 kg/m3 navádí spíše, že to někdo spočetl, než zjistil fakta. To by se totiž nesmělo jednat o gram zeminy či jiného materiálu, ale budiž třeba to bylo zanedbatelné množství. Zajímavé, že to naložili na 7000 nákladních aut po 40 tunách. Že zrovna tak kulaté číslo, když to nikdo nevymyslel? A z toho vyšlo, že v době intenzivní těžby projedou 1 až 2 náklaďáky za hodinu.
Vzal jsem také jiné jejich dokumenty. V nich píší, že u nás bude vyrubáno 2,51 mil. m3 rostlé horniny, z toho před započetím ukládání 1.838.620 m3. Násobeno 2.7 je 4.964.274 tun žuly. Počítejme jako SÚRAO 15 hodin denně, 250 pracovních dní v roce. V jiném dokumentu mluví o tom, že nějaké desetiletí budou potřebovat zkoušet způsob ukládání, prověřovat materiály a podobně. Jestli je to 10 let před r. 2065, kdy má úložiště začít fungovat, pak na to mají 30 let dolování a střílení skály. K dispozici tedy 30 x 250 x 15 = 112.500 hodin. V průměru mi tedy vychází … A ejhle, najednou mi došlo, jak mohli počítat 40 tun na náklaďák, když ve Finsku smí náklaďák na silnici jen s hmotností 40 tun, tedy včetně toho, co sám váží. U nás sice jízdní soupravy s návěsem mohou vážit nejvíc v Evropě a to 48 tun, ovšem pro normální typy je to max. 40 tun. Běžně se dá naložit 10, 15 nebo 18 t. Při 18 tunách je to ovšem v průměru 2,45 náklaďáku za hodinu.
Jenomže to ještě není vše. Z výkresů jsem odečetl, že 5 % vytěženého množství se tam vrátí v podobě litého nebo stříkaného betonu. To představuje 0,12 auta do hodiny.
Jenže ani to není vše. V roce 2065 bude muset také stát povrchový areál a většina staveb se bude stavět o těch 10 let dříve. Opět disponujeme údajem, jenž si nechalo SÚRAO zpracovat. Obestavěného prostoru to bude prý 85.157 m3. Referenční stavbou a jejím přepočtem jsem zjistil, že na 100 % obestavěného prostoru připadá cca 44 % objemu stavebnin. K tomu je zapotřebí 1827 m3 výkopů na nádrže a podobně. Počítejme, že naložíme na naše auto hodně, třeba 30 m3 (TATRA 815 má korbu na 10 m3). To vše dělá něco přes 0,01 auta. Celkem jsme v průměru 2,58 náklaďáku do hodiny. Pak je to denně 45 nákladních aut. Pro někoho to nemusí být moc, ale pro někoho už ano.
Ale ani teď to ještě není vše. Do r. 2065 tam musí být také veškeré zařízení těžní, výztuže, svorníky, havarijní těžní zařízení, skypy, mechanizace, čerpací technika, trafostanice, rozvodna, dovážet se musí trhavina, pohonné hmoty, vybudovat se musí vzduchotechnika, ale také ploty, železniční vlečky, povrchy silnic, upravit deponáže, musí být dovezeno veškeré zařízení povrchové části, jako jeřáby, manipulátory, ale také první bentonit a podobně. A to vše tam nepřiletí. Nemluvě o tom, že 1 až 2 auta do hodiny zajistí jen ti, co budou dojíždět dolovat žulu a stavět povrchový areál.
Vcelku již značný rozdíl od propočtů SÚRAO. Prostě to nikdo nezjišťoval a jako většinu údajů si to vymyslel. A takhle bych mohl, jak sám pan Slovák řekl, rozporovat jednu věc za druhou donekonečna.
Richard Kanta, SOS Lubenec
