Obce jsou dál upozaděné, tvrdí odpůrci úložiště

Vyšlo: 17.01.2023 

Mezi čtyřmi lokalitami vytipovanými pro sklad jaderného odpadu je také Janoch poblíž Temelína. TEMELÍN Posílení hlasu samospráv, nebo úhybný manévr? Vláda po dlouhém očekávání schválila návrh zákona, podle něhož bude postupovat stavební řízení kolem budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Mezi čtyřmi vytipovanými lokalitami, ze kterých vyjde konečné místo, je i prostor Janoch nedaleko Jaderné elektrárny Temelín. Obce a spolky návrh zákona kritizují.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se po dlouhých přípravách podařilo do návrhu zařadit na poslední chvíli požadavky obcí.
„Zákon rozšíří práva obcí i lhůty pro posílení kontroly kvality procesu z jejich strany. Posílíme tak legitimitu výběru lokality. O tomto záměru jsem informoval nově zvolené zástupce dotčených obcí v prosinci loňského roku,“ uvedl Síkela po jednání vlády.

Jak píše ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě, přípravu zákona, který ještě musí schválit obě komory parlamentu, se snaží urychlit kvůli akutní potřebě hlubinného úložiště. Měl by nabýt účinnosti do letošního července, pozemek pro stavbu bude vybrán v roce 2028. A konečné stavební povolení padne podle nového harmonogramu vlády na přelomu 40. a 50. let.

Obce z okolí jsou proti


Právě spěch, s jakým se zákon po době prodlení dnes chystá, se nelíbí starostům obcí ani spolkům. Mají obavy, že tím utrpí kvalita přípravných prací, třeba geologický průzkum. Ten by měl začít příští rok.
Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lukáš Vondrovic zároveň potvrdil, že podnik podá v nejbližších týdnech žádosti o geologický průzkum na vybraných lokalitách, čímž se pokročí v cestě za výběrem finálního místa skladu. Ten má být v hloubce půl kilometru. U jihočeské lokality Janoch se stavba dotýká několika obcí v okolí. Kromě Temelína také Olešníku, Dřítně nebo Hluboké nad Vltavou. Jejich zastupitelé, kromě Hluboké, úložiště na katastrech odmítají už kvůli značnému ekologickému zatížení jadernou elektrárnou nebo odkalištím uranové rudy.

„Musím si návrh zákona ještě pečlivě přečíst, moc o tom nevím. Ministerstvo průmyslu a obchodu nás o jeho schvalování předem neinformovalo a prosincová schůzka s ministrem byla spíš formální. Pracovní skupina složená ze zástupců dotčených obcí, kterou chtělo zřídit minulé vedení ministerstva, nefunguje,“ řekl starosta Olešníku Milan Kotýnek (NK).

Stát nabídne kompenzace

Podle Antonína Sekničky, mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti, která zastupuje 35 měst a obcí a 17 spolků, nelze brát návrh zákona jako posílení pozice obcí v rozhodování o úložišti. V návrhu je pro obce pouze možnost připomínkování, podobně jako to je v případě liniových staveb, třeba dálnic. Stát musí následně připomínky vypořádat, což je u veřejně prospěšných projektů předem jasné. Obce tak nejsou rovnocennými partnery státu, respektive společnosti ČEZ.

„Návrh zákona dává obcím víc možností vyjádřit se ve správních řízeních, ale nerespektuje jejich zájmy ani místních občanů, jak požaduje atomový zákon. Ve Finsku musí být předem souhlas obcí, ve Švýcarsku rozhoduje referendum a v Německu je prioritní bezpečnost,“ uvedl expert na jadernou energetiku českobudějovického spolku Calla Edvard Sequens.
Jeho výhrady míří na důvodovou zprávu ministerstva k návrhu zákona, podle níž je návrh inspirovaný legislativou v západních zemích, jako je Finsko a Německo.

Hlubinné úložiště je stále víc aktuální. Česko vyprodukuje podle posledních průzkumů ročně 80 až 100 tun radioaktivního odpadu převážně z jaderných elektráren. U vybraných lokalit pro úložiště proto chce stát zaplatit obcím kompenzace, na odškodnění budou mít nárok už při geologických průzkumech. Je otázka, nakolik jejich zastupitele peníze ovlivní. Podle starosty Olešníku Milana Kotýnka jsou peníze druhořadé, důležitější je kvalita prostředí, kde žijeme.

Autor:   Antonín Pelíšek

Zdroj: Mladá fronta DNES

Foto: pixbay