Obce z Vysočiny se brání proti úložišti u Nejvyššího správního soudu

Vyšlo: 25.7.2005

Obce z Vysočiny, na jejichž území se zvažuje stavba hlubinného úložiště jaderného paliva, podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Učinily tak stejně jako před časem obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch u Temelína. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dělala vrty a další geologické práce. ČTK to řekl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Rudíkova na Třebíčsku Zdeněk Souček.

   "Žalobu jsme podali minulý týden ve středu. Moc nadějí do toho nedáváme, protože už jednou správní žaloby skončily i u Ústavního soudu, a ta judikatura pro nás bohužel vyšla tak: 'v současné době se vám nic neděje, zatím se jen lokalita vyhledává, předjímáte závěr, že u vás bude úložiště'. Ale považujeme za důležité zkoušet to znovu a znovu," řekl Souček.

Žádné geologické práce spojené z průzkumem lokality se podle něj zatím v okolí obce nedělají.

V úložišti mají být v budoucnu půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun použitého paliva z jaderných elektráren. SÚRAO má kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území. Vedle Janocha a Březového potoku také lokalitu Horka a Hrádek na Vysočině. Rudíkov je součástí Horky. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030. Za dalších 20 let by mělo být postavené.

Obce se úložišti dlouhodobě brání. V nyní podané žalobě namítají i to, že ministerstvo při stanovení průzkumných území pro geologické práce nedostatečně zvážilo veřejné zájmy na ochraně vody, přírody i krajiny. Žalují také nedostatečnou ochranu vlastnických práv.

Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

Zdroj: oenergetice.cz

Autor: ČTK

Foto zdroj: Pixabay