Nezaměstnanost na Bystřicku začne řešit komise

Vyšlo: 18. února 2015

Bystřice nad Pernštejnem - Na Bystřicku se po zavření uranového dolu v Dolní Rožínce zvýší nezaměstnanost. Uranová ruda má být v dole Rožná 1 dotěžena v roce 2017 a z bezmála tisícovky pracovníků závodu Geam Dolní Rožínka je polovina horníků.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek svolal do Bystřice nad Pernštejnem setkání představitelů ministerstva průmyslu a obchodu, státního podniku Diamo, zástupců Kraje Vysočina a dotčených měst a obcí k těžbě uranu v České republice. Autor: ČTK/Luboš Pavlíček

„Dopady ukončení těžby na bystřický region pro vládu do konce letošního roku zmapuje komise, v níž budou i starostové z Bystřice a okolních obcí," řekl na úterním setkání se starosty těžbou uranu dotčených obcí Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží 57 let. Někteří starostové řekli, že kvůli uzavření dolu by se v jejich obcích mohla nezaměstnanost skoro zdvojnásobit.

Komise by se měla poprvé sejít do tří týdnů. Budou v ní mimo jiné i zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, Kraje Vysočina a státního podniku Diamo, jehož je Geam odštěpný závod.

„Nechceme to dělat od stolu, ale ve spolupráci se všemi zúčastněnými," řekl Muřický ke složení komise. Materiál pro vládu bude zpracován v několika variantách a měl by se zabývat i podmínkami pro přilákání nových investorů do lokality.

O práci v komisi má zájem i starosta Rožné Libor Pokorný. S pomocí tomuto území podle jeho názoru stát zaspal. „Těch schůzí, porad a jednání bylo několik, bohužel se to nikdy nedostalo dál," řekl Pokorný. V Rožné je podle něj z 250 práceschopných mužů zaměstnán v těžebním závodě každý pátý. Nezaměstnanost se v obci už teď pohybuje kolem deseti procent, po uzavření dolu by se mohla dostat na 15 až 18 procent, odhadl.

Podle starosty Rožné by tato část Ždárska potřebovala v první řadě lepší dopravní spojení, hlavně k dálnici D1 u Velkého Meziříčí. V Bystřici je sice průmyslová zóna, ale pozemky pořád nejsou obsazeny. „Pokud tam nemáte kvalitní dopravu, tak vám tam žádný větší investor nepůjde," míní Pokorný. Uvítal by i zvažované otevření dolu u Brzkova na Jihlavsku.

Zásobník plynu

Jedním z možných řešení nezaměstnanosti na Bystřicku je plánovaná výstavba obřího zásobníku zemního plynu nedaleko dolu, který je nyní ve fázi průzkumu. Na průzkumu pracuje asi stovka zaměstnanců závodu Geam.

„Pokud bude průzkum úspěšný, měli bychom práci přes horizont roku 2020," uvedl náměstek ředitele podniku Geam Dolní Rožínka Josef Lazárek s tím, že hledají další využití specifických znalostí svých zaměstnanců. Jedním z nich by mohlo být i zahájení těžby uranové rudy v lokalitě Brzkov u Polné, které se nachází ve stádiu příprav. Ty mohou trvat přibližně pět let, přičemž v této chvíli není vzhledem k cenám uranu jisté, zda by těžba byla rentabilní. Vytěžená ruda by se z Brzkova vozila ke zpracování do chemické úpravny poblíž dolu Rožná 1.

„Je tam zatím hodně neznámých a tato vláda o tom zřejmě rozhodovat nebude," konstatoval Eduard Muřický. Dodal, že pro případnou těžbu by bylo nutné mimo jiné splnit všechny požadavky ochrany životního prostředí, lidského zdraví i energetické bezpečnosti.

Proti těžbě u Brzkova vystupují ekologové i občané. Ekologické sdružení Calla a Naše budoucnost bez uranu uvedly, že brzkovský důl by se měl začít budovat v roce 2019, těžba by pak mohla být od roku 2022. Ministerstvo obchodu a průmyslu ale tyto termíny označilo za informativní.

Zbylé zásoby
Zatímco loni byla z dolu Rožná 1 vytěžena ruda, ze které bylo upraveno 130 tun uranu, smlouva s podnikem Čez na tento a příští rok hovoří jen o devadesáti tunách ročně.

„V roce 2017 pak budeme dotěžovat zbylé zásoby, pokud ještě neobjevíme další," dodal Lazárek. Když před více než půl stoletím důl Rožná 1 začínal, ložisko bylo odhadnuto na 660 tun uranu. Za více než půl století se z něj podařilo vytěžit více než dvacet tisíc tun, což je třicetinásobně více, než bylo původně odhadované množství. „Kdyby nebylo dolů, Bystřice není Bystřicí. Má to svoje výhody, ale i nevýhody, vždycky je něco za něco. Starostové obcí v okolí Brzkova, kterých by se nová těžba dotkla, musí sami zvážit všechna pro a proti a podle toho se rozhodnout. My tady na Bystřicku už připravujeme našim dětem bezuranovou budoucnost, protože uran bude vytěžen a území zrekultivováno," vyjádřil se starosta Bystřice Karel Pačiska.

Úterní setkání inicioval hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Zúčastnili se ho právě i starostové z obcí kolem Brzkova, kteří uváděli, že na příkladu Bystřicka sledují, jaké problémy by je čekaly po ukončení těžby, která by neměla trvat déle než dvě desetiletí. Velká nezaměstnanost je teď netrápí, kupříkladu v Brzkově se nyní pohybuje kolem 3,6 procenta, uvedl brzkovský starosta Aleš Bořil.

„My chceme zachovat čisté životní prostředí, a za tím si stojíme," řekl Bořil. Přínos dnešního dvouhodinového jednání vidí starosta Brzkova v navázání komunikace s ministerstvy i krajem. Uvedl, že doposud měl informace jen od médií nebo senátorů a poslanců.

Zdroj: Žďárský deník
Autor: Lenka Mašová, ČTK